číslo 27/2000 |
|
Literatura, |
|
![]() ČRo 3 - Vltava, četba na pokračování od 24. 6.do 2. 7. denně od 18.30 hod. Tři šňůry perel, snubní prsteny posázené brilianty, náramek ve tvaru hádka, perlový náhrdelník, čtyřicetitisícový diadém... Takový drahocenný poklad ukryla bývalá šlechtična Klaudie Ivanovna Kohoutová do jednoho z dvanácti křesel v salonu svého bohužel také bývalého domu! Jednoho bouřlivého revolučního dne musela však rodina z domu narychlo uprchnout, aby zachránila holé životy. Hyppolit Vrabčinský, zeť nebožky Klaudie Ivanovny, se ke svému zděšení o skrytém rodinném pokladu dozví až po deseti letech. Děje se v sovětském Rusku v roce 1927. Zběsilá honba za pokladem začíná... Román Dvanáct křesel autorské dvojice Ilja Ilf - Jevgenij Petrov se řadí k vrcholům ruské satirické prózy první poloviny 20. století. V literatuře tradičně bohaté na satirickou tvorbu (od Gogola přes Saltykova-Šcedrina, Čechova, Averčenka a Zoščenka až k Bulgakovovi) je sám tento fakt dokladem vysoké kvality. Jednoduchý, ale šťastný základní nápad - honba za pokladem, ukrytým údajně v jednom z dvanácti starožitných křesel, jež vichr porevolučního desetiletí rozvál po celé širé Rusi - umožňuje autorům vykreslit panoramatický obraz poměrů v sovětském Rusku v období Nepu. Zdařilá je především sama ústřední dvojice románu: Hyppolit Vrabčinský - až do onoho nešťastného pátku 13. dubna 1927, kdy mu umírající tchyně sdělila své tajemství, vcelku počestný úředník matričního úřadu - a prohnaný, všeho schopný podvodník a věčný smolař Ostap Bender, který se na Hyppolita bez skrupulí přilepí. Tito nedobrovolní spojenci spolu procestují křížem krážem celé Rusko: křesel je tucet a každé z nich mělo naneštěstí jiný osud, takže pátrání po pokladu se pěkně protáhne a zkomplikuje... Přestože je román Dvanáct křesel jednoznačně situován do konkrétního časového období, zachovává si i po desetiletích trvalou hodnotu. Jako každá dobrá satira postihuje totiž základní, věčné lidské neduhy: malost, hloupost, závist, slepou honbu za bohatstvím... K popularitě románu u nás přispěla úspěšná filmová adaptace s Vlastou Burianem v hlavní roli. V rozhlasové úpravě uslyšíme Františka Filipovského a Bohumila Bezoušku v rolích Hyppolita a Ostapa Bendera a dále ještě několik známých pražských herců, mezi nimi např. Nelly Gajerovou, Oldřicha Musila, či Bohumila Švarce. S hudbou Jiřího Bažanta a Jiřího Maláska natočil režisér Jiří Hesoun v roce 1965. DAGMAR ORAVOVÁ |