Rotterdam - město na vodě

Jak představit město na vodě - nizozemský přístav Rotterdam, ve kterém se utkají dvě evropská mužstva ve finále fotbalového EURA 2000? Možná je dobré začít bez obalu hned tím nejdůležitějším a také fascinujícím. Rotterdam patří mezi největší světové obchodní metropole, ale přesto počet jeho obyvatel dosahuje jen stěží evropského průměru - žije v něm pouhých 600 tisíc lidí. Rotterdam je přitom největším přístavem světa. Mekkou pro všechny lodě, které se věnují nákladní dopravě. Ročně projde Rotterdamem neuvěřitelných 300 milionů tun zboží, z nichž se 80 procent rozjede do všech koutů Evropy po řece, železnici i silnici. S trochou nadsázky můžeme soudit, že pokud by měl mít každý novodobý námořník v Rotterdamu dívku svého srdce, většinu obyvatel tohoto holandského města by tvořily milenky mužů brázdících světové oceány a evropské řeky. Jenomže představy o námořní dopravě se od romantických pirátských časů řádně změnily. Nikoliv ale tak, že by se toto odvětví propadlo do nudy a šedi. Spíše naopak, jen vstoupilo do éry výpočetní techniky. Rotterdam má přímé spojení s více než tisícem přístavů po celém světě. Například do New Yorku nebo Hongkongu zajišťuje každý týden 25 plaveb. Do Rotterdamu se ze Severního moře dostanou největší obchodní lodě - například REGINA Maersk, která má výtlak 6000 tun. Pokud se na přístav podíváte z dálky, připadne vám, jako byste stáli na nějakém ohromném molu nebo autobusovém nádraží dlouhém asi 40 kilometrů. Na této vzdálenosti se tlačí několik desítek specializovaných nákladových a výkladových prostorů. Stejně jako na letišti nesou tyto zvláštní přístavy název terminály. Každá loď ví, do kterého terminálu má přijet. "Cestovní lístek" závisí na tom - co konkrétní loď veze, nikoliv kam poté náklad směřuje. Existují terminály pro ropu a rafinérské výrobky, pro obilí, uhlí, různá semena, dřevo, železo a ocel nebo pro ovoce, tropické plodiny a podobně. Zboží a suroviny do Rotterdamu přicházejí většinou v kontejnerech. A právě při manipulaci s nimi musí člověk ze střední Evropy, zvyklý na malé říční bárky, stát jako přimrazený. Většina terminálů totiž používá pro vykládku a nakládku robotizované jeřáby, které řídí počítač. Technologie pokročila tak daleko, že celou ohromnou vykládku kontejnerů v sektoru, kde zboží pokračuje po železnici, zajišťuje pouhých 120 pracovníků. Většina z nich však jen dohlíží na bezpečnost a věnuje se papírování. Všechno ostatní má na starosti přesný stroj, který na centimetr přesně pokládá kontejnery na železniční podvozky, které senzory na betonové silnici navádějí a posouvají kupředu. Člověka mezi kontejnery a stroji neuvidíte! Sedí pouze jeden na jeřábu a ovládá celé monstrum páčkou napojenou na počítač. Je to skutečně fascinující podívaná, zvláště když si Středoevropan uvědomí, že přístav Rotterdam je pověstný svojí přesností a rychlostí. Rotterdam navíc není pouze velký přístav. Stal se již před lety klíčovou evropskou obchodní křižovatkou. Většinu nákladu po celé Evropě rozvážejí říční lodě, ve kterých Nizozemí kraluje. Do přístavu vede několik železničních tratí a sídlí v něm stovky kamionových firem. Je proto samozřejmé, že každý druhý člověk, kterého v Rotterdamu oslovíte, má něco společného s přístavem - i kdyby jen prodával v jednom z tamních obchodů s občerstvením. Přístav Rotterdam - to je totiž ekonomická jednotka Nizozemí číslo 1. Pokud již budete mít možnost zastavit se v tak významném evropském městě doporučuji ještě jednu holandskou "maličkost". Nedaleko Rotterdamu stojí unikátní hráz s vysouvacími vraty, která zabraňuje tomu, aby se území kolem Rotterdamu, Amsterodamu a Haagu zaplavovalo vodou. Není tajemstvím, že Nizozemí je z jedné třetiny pod úrovní moře a je v neustálém ohrožení od zvyšující se hladiny oceánů. Stačí ale jedna velká bouře a silné deště a rovinatá krajina se ocitne pod vodou. Proto před lety nizozemská vlády odsouhlasila projekt DELTA, který má neustále hlídat, aby nedošlo při výkyvech počasí k rozsáhlým záplavám a lidským obětem - jak se často stávalo v minulosti. DELTA leží asi 20 kilometrů vzdušnou čarou od Rotterdamu a stojí za to ji vidět. Nizozemí na tento projekt vynaložilo několik miliard korun. Postavilo pilíře v pohyblivém mořském písku, zavěsilo na ně vrata, která se podle potřeby spouštějí a brání proudění vody - umožňují tak mimo jiné klidnou práci v nedalekém rotterdamském přístavu. Pro Holanďany je DELTA dočasnou jistotou v jejich boji s mořským živlem. Jelikož DELTA je unikátní projekt, v objektu, kde se nachází řídící věž hrází, vytvořila společnost starající se o projekt muzeum. V něm se například dozvíte, že původně chtěla nizozemská vláda postavit po tragických záplavách v padesátých letech v DELTĚ normální přehradu. Poté se však zjistilo, že okolí Rotterdamu je nejen přístavem pro zboží, které si posílají lidé z kontinentu na kontinent, nýbrž také "přístavem" pro miliony ptáků, kteří se přesouvají ze severu Evropy a Grónska za jižním sluncem do Afriky. Vybudování přehrady by zničilo celý ekosystém říční delty, zahubilo by plankton i v šelfu moře, a tím by přivodilo katastrofu pro většinu hladových ptáků, kteří v nizozemské deltě doplňují síly. Veřejné mínění vytvořilo na vládu tlak, a proto stojí hráze, které nebrání pohybu vody a neohrožují přírodní prostředí. Už jen tím je DELTA ohromným lidským divem. O co jednodušší je říct: nejde to, nemá cenu si to komplikovat!