Příhrazy - Staré hrady 1 km - Krásná vyhlídka 2,5 km - Studený průchod 3 km - Drábské světničky 5 km - odbočka ke Klamorně 6 km - Skalka 8,5 km - Obětní kámen 10 km - Černá louže 11,5 km - odbočka k Hynště 13 km - Příhrazy 14,5 km

Zdaleka viditelný čedičový vrch Mužský (463 m) dominuje oblasti Příhrazských skal, rozdělené roklemi a údolíčky na řadu menších pískovcových skupin. Dojmy z tajemných údolí a dalekých výhledů z okraje skal jsou umocněny prohlídkou pozůstatků skalních hrádků.

Výchozím místem putování je letovisko Příhrazy* s prostorným parkovištěm mezi hotelem a koupalištěm. Vybereme si značku červenou a stoupáme po dřevěných schodech kolem skály Kosovka ke hradišti Staré hrady*(1). Z dřevěného hrádku se nic nedochovalo, jen ve skalách vytesané zbytky světnice a stopy studny. Částečně patrný je 10 metrů široký příkop.

Pokračujeme po okraji vysoké skalní plošiny, tzv. Budovcově stezce či Ochozu, mezi stromy se otvírají dílčí výhledy , je to nádherná cesta až ke Krásné vyhlídce** (2). Z okraje skal hledíme k Ještědu, Jizerským horám a Černé studnici, do údolí Jizery, za námi vyrůstá z ovocných sadů skalnatý vrchol Mužský. Společně s červenou a modrou značkou jdeme stále při okraji skal až k rozcestí a mírně vlevo po pohodlné modré a sestoupíme ke Studenému průchodu (3). Před námi je uzoulinká skalní soutěska, dlouhá asi 125m. Ve válce roku 1866 stála na okolních stěnách rakouská děla, chránící silnici do Podolí.

Teď už po červené značce pokračujeme Studeným průchodem** k Ženským vratům. Cesta vlevo vede na plošinu Hrada, kde v 6.?10.století bylo osídleno staroslovanské hradiště, dnes dokumentované částečně zachovanými valy nad roklí Brkenovou. Následující další hezké skalní partie, až se před námi objeví Drábské světničky*** (4), skupina čtyř velkých a tří menších skalních bloků, spadajících do stometrové hloubky. Patrně v první čtvrtině 15. století zde byl založen hrad, před zdokonalením střelných zbraní prakticky nedobytný. Nálezy keramiky napovídají, že Drábské světničky byly osídleny již ve 13. století. Skalní bloky byly pospojovány dřevěnými mosty, dřevěnými nebo kamennými schodišti a ochozy. Ještě dnes zde najdeme osmnáct světniček zcela nebo částečně vytesaných do pískovcové skály, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích, stopy po čtyřech uzávěrech a jedné palisádě i zbytky pěti chodeb. Světničky vytesané ve skalách sloužily především jako zásobárny, žilo se ve dřevěných obydlích. Po první světové válce byla objevena svatyně, místnost téměř 7 m dlouhá a 4 m široká a vysoká, s kamennou lavicí a kamenným oltářem, ke kterému vedou tři stupně.

Od Drábských světniček vystupujeme Myší dírou na okraj plošiny Hrada a po okraji louky, provázeni pohledy na Mužský, jdeme na rozcestí (5) u někdejšího Píčova statku. Významová značka nás vede po ostrohu až ke Klamorně* (6). Zachovaly se tady stopy valů a příkopů, základy větších staveb, cisterna a čtyři světničky ve skále (letopočet 1434) naznačují i existenci středověkého hrádku. Vracíme se zpátky na rozcestí a společně s červenou značkou strmě sestupujeme do skalnaté rokle, přicházíme ke studánce U Žlábku, kde se spojují rokle Peklo a Pod Hrady. Značka několikrát mění směr, překročí předěl údolí, sleduje příjemné lučinaté údolíčko a pak lesní cestou vystoupí k rozhraní ovocného sadu a lesa a míří k rozcestí u samot Skalka (7). Červená značka vpravo by nás dovedla k romantické zřícenině hradu Valečov (2 km), náš výlet ale provází značka modrá, směřující do roklí a skal pod Mužským. Jdeme nejprve kousek vlevo po silnici, pak po asfaltové cestě odbočíme doprava. Přes ovocné sady pozorujeme vrchol Mužského, abychom vzápětí dohlédli na rekreační oblast u Nové Vsi. Opouštíme zpevněnou komunikaci, zahýbáme vlevo do lesa a obdivujeme příjemné panoráma lesů, skal, luk a pastvin. Pak se ponoříme do hlubšího lesa a odbočkou se necháme vést do kopce k Obětnímu kameni* (8). Objevíme zde dvě polojeskyně a na balvanu kámen ve tvaru mísy, o kterém se traduje, že je kamenem obětním. Odbočka pokračuje, prudce sestupujeme na cestu a jsme znovu na modré značce. na rozcestí Pod Smrkovcem. podél potoka, mezi skalami, pohodlnou šikmou cestou dospějeme ke studánce U Hrdinky. Lesem vzhůru, dolů a přicházíme na důležité rozcestí Černá louže (9).

Žlutá turistická značka vpravo směruje do Nové Vsi. My jdeme dále po modré vlevo společně se žlutou, ta brzy odbočuje vlevo do Hrázkové rokle (a pak velice strmě stoupá na Hrázku). Volíme pohodlnější pokračování po modré. Zdoláváme stoupání, pár kroků za jeho vrcholem narazíme na odbočku k Hynště* (10). Tam a zpět je to něco přes 1 km, ale neváhejme a pusťme se cestičkou a posléze úzkou pěšinou, která se ve svém závěru ponoří do skal, vyvede nás na malou plošinku. Stojíme u Hynšty, jak se nazývá skupina skal nad Hrázkovou roklí i zbytek skalního hrudku, vtesaného do pískovce někdy ve 13.?14. století. Branou ve skále projdeme k tzv. Modlitebně, poměrně prostorné místnosti, která v 17. století sloužila jako úkryt pronásledovaným českým bratřím.

Vracíme se stejnou pěšinou zpátky na modrou značku a pokračujeme na rozcestí s červenou a dál po červené značce k důležitému předělu Příhrazských skal, do sedla Hrázka. Tady, v romantickém smíšeném lese (buky, jehličnany), se zleva připojuje žlutá značka, strmě sestupujeme po Příhrazských schodech ke kiosku a hotelu v Příhrazech.