číslo 30/2000
vychází 10. července

Zpět na obsah         

Rozhlasová
publicistika


ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ

Český rozhlas 1 - Radiožurnál; sobota - premiéra 12.05, repríza ve 22.06

bul.gif (818 bytes)   Ruská pyramida (David Šťáhlavský)
   Thajská kuchyně
(Zita Senková)


Ruská pyramidaDavid Šťáhlavský

Rusové mají zvláštní zálibu v mystice. Milují mystické seriály brazilské provenience, se slepou důvěrou se svěřují do rukou všelijakých léčitelů. Jednou z kapitol ruského mysticismu jsou pyramidy. Už více než před sto lety propadl kouzlu pyramid hrabě Lvov. Nedaleko města Toržok si postavil 11 metrů vysoký jehlan. Protože byl ovšem patronem nejen mystickým, ale i veselým, umístil do něj vinný sklípek. Révový mok, uleželý v pyramidě, byl prý vyhlášený svou lahodnou chutí po celé gubernii.

Ideje pyramid se v našem věku chopil Alexandr Golod, generální ředitel jednoho vědecko-výzkumného ústavu. Po celé zemi staví jehlany ideálních zlatých parametrů. S novináři se ale nechce bavit. Někteří ho totiž nazývají šarlatánem, jiní podvodným stavitelem finančních pyramid. Přesto se mi podařilo pod falešnou záminkou se s panem Golodem, v překladu Hladem, spojit. Na mou otázku, zda skutečně věří zázračným účinkům svých pyramid mi odvětil: "Díval jste se už do internetu? Tak si tam najděte mou stránku a přečtěte si ji. Toť vše!"

Čtení je to skutečně zajímavé. Základní teorií pyramidálního vědce je, že "Prostředí", v němž žijeme, je pokřivené, jako bychom se dívali do rozbitého zrcadla. Negativní síly Vesmíru, Společnosti i Země vyšinuly Harmonii a přivodily všechny nemoce, epidemie, ale také zločinnost, zemětřesení a války i úpadek morálky. Pomoc je jednoduchá! Postavit bez jediného hřebíčku a z nevodivého materiálu pyramidu, jejíž stěna musí být dvojnásobkem strany její základny, ležící na poledníku se špicí namířenou na Polárku. V takové stavbě nemrzne, léky tu nabírají dvojnásobnou sílu, organismus se zbavuje patogenních syndromů.

"Mnoho jsme o této pyramidě slyšeli a rozhodli jsme se nabít se energií," říká mladá žena, která přijela do největší, 44 metrů vysoké pyramidy u Moskvy i se svým manželem a novorozencem. - A opravdu tomu věříte, ptám se pochybovačně. - "A proč ne! Je to docela možné. Když je něco, co nemůžeme vysvětlit, neznamená to, že to neexistuje."

Do pyramidy je vstup zdarma. Dokonce jsou tu zdarma i drobné kamínky. Stačí je rozmístit po bytě a zlikvidujete patogenní zóny. Podle internetových informací pana Goloda jsou v pyramidě nabité krystaly i na orbitální stanici Mir a pozitivně ovlivňují zeměkouli. Samy pozemské jehlany jsou obklopeny iontovým sloupem, který při výšce pyramidy 11 metrů ovlivňuje až dvoukilometrový prostor. Avšak dvaadvacetimetrová pyramida už obsáhne stokilometrový radius. Pokud se náhodou bojíte ozónových děr, není důvod. Od léta 1997, kdy vyrostla na břehu ruského jezera Seliger dvaadvacetimetrová pyramida Alexandra Goloda, je po problému. Pochvalují si prý i místní usedlíci. Voda v jezeře se vyčistila a vytryskly dokonce pramínky křišťálové vody. Svérázný vědec tvrdí, že díky jeho pyramidám lze vymítit AIDS, který vznikl jen proto, že HIV vir přestal žít v symbióze s člověkem.

Sedmdesátiletá Jevdakeja Dmitrijevna také věří zázračné auře uvnitř podmoskevské pyramidy, kterou bohužel můj mikrofon nezachytil. "Přímo cítím, jak do mě energie proudí konečky prstů. Je to příjemné. Také jsem slyšela, že se prodávají nové bytové pyramidy." Paní Jevdakeja by si ji ráda koupila, ale když se dověděla její cenu - 2000 rublů - rychle změnila názor: její penze činí totiž jen 700 rublů. V Golodově pyramidě jsem ovšem potkal i rolníka ze sousední gubernie, který sem přivezl zrní, aby měl lepší výnosy; zato jistý Moskvan přijel s lahví ovocného vína, které bude podle pyramidálního mystika srovnatelné s révovým.

"Doporučuji rozlišovat snahu o poznání podstaty od pustého tlachání, pravdu od lži, dobro od zla. Nehledejte učitele jinde než v sobě samém. A zvenčí přijímejte jen pomoc. Lidé jsou spojeni se svým dílem i se svými činy. Naučte se je tedy podle toho poznávat," radí Alexandr Golod, který má recept na všechny neduhy světa.

DAVID ŠŤÁHLAVSKÝ, Moskva


Thajská kuchyněZita Senková

Na letišti ostrova Puket, který je právem považován za perlu Andamanského moře, čekají na turisty tři zákazy: Nekouřit, nevodit psy a nejíst durjan. Ne, není to opiát, je to ovoce zelenohnědé barvy a velikosti fotbalového míče. Pod tlustou pichlavou slupkou má pět bílých částí s dužinami a jádry. Vydává ovšem poněkud zvláštní, cibuli připomínající a i jinak nepříliš vábnou vůni - proto ten zákaz. Přesto však patří k místním pochoutkám a je mimochodem považováno za afrodiziakum.

Vyhledávaným ovocem, které můžete směle kdekoli konzumovat, je například duku s plody velkými tentokrát jen jako golfový míček, ale se šťavnatou dužinou, chutí připomínající grapefruit. A také mangosti s jemně nakyslou chutí, který např. pomáhá při střevních potížích. Těm se však v Thajsku můžete vyhnout tím, že budete dbát klasických zásad stravování v exotických krajinách a nebudete experimentovat s neznámými, i když lákavými pokrmy, přesněji řečeno s pokrmy neznámé úpravy, a raději odoláte pouličnímu prodeji místních vtíravě voňavých dobrot a zajdete si do některé z bezpočtu restaurací.

Proslulá thajská kuchyně je opravdu velice chutná, i když pro evropské jazýčky poněkud pálivá. Základem je samozřejmě rýže, dále nudle, ryby, čerstvá zelenina, koření. Nešetří se zejména česnekem a chili papričkami. Žádné jídlo se v Thajsku neobejde bez polévky: královnou mezi polévkami je tom-jang-gung, kořeněná kyselá krabí polévka ochucená šalotkou, koriandrem, rybí omáčkou, papričkami a citronovou šťávou. Protože většina thajských kuchařů se řídí vlastní kulinářskou intuicí, můžete jednu a tutéž polévku ochutnat na "iks" variací. Totéž platí i o hlavním jídle, k němuž se skoro vždy podává rýže s jemnou aromatickou vůní. Na severu Thajska dávají přednost rýži lepkavé, která se jí rukama. Na druhém místě v konzumaci jsou sladkovodní a mořské ryby, krevety, humři, garnáti, chobotnice či ústřice.

Z jídelních tyčinek či hůlek nemusíte mít obavy, thajské jídlo se jí lžící, vidličkou se pokrm na lžíci pouze nahrnuje. Nůž se u stolu nepoužívá, protože jej považují za symbol agrese. Podobně jako v čínské kuchyni se maso krájí na malé kousky a připravuje se v hluboké pánvi.

Thajské moučníky jsou většinou velice sladké a obsahují kokosové mléko a moučku a také karamel. Velmi oblíbená je laskomina z lepkavé rýže, kokosového mléka a manga nebo durjanu, o kterém byla řeč úvodem. Toto ovoce ostatně chutná opravdu skvěle i jen tak, bez ničeho. Doporučuji však jíst je pod jednou podmínkou: vzhledem k následnému cibulovému dechu je vhodné, aby durjan ochutnal i váš partner.

ZITA SENKOVÁ