Pokud ve Vatikánu existuje seznam "škodlivých myšlenek" a "zlotřilých států" - složky o Nizozemí musely dostat vlastní knihovnu. Poté co papež Jan Pavel II. prohlásil, že ze světových státníků byl nejvíce rozčarovaný z Billa Clintona - který ho "vůbec neposlouchal a stále si jen prohlížel vatikánské fresky", nedokážu si představit rozhovor hlavy katolické církve s průměrným Holanďanem. Jen se podívejte, co všechno obyvatelé Nizozemí podporují!

V zemi jsou legálně v prodeji měkké drogy, stejně tak zákon nepostihuje ani jejich pěstování a konzumaci. Prostituce je podle práva stejná živnost jako burzovní makléřství nebo rybolov. Lehké děvy dostávají od radnice licence a odvádějí daně. Ještě zajímavější je situace kolem homosexuální komunity. Nizozemí jako první země na světě přijala zákon dovolující osobám stejného pohlaví sňatek. Nejde o žádné registrované partnerství, které se v mnoha zemích podobá spíš obchodní smlouvě, ale o skutečné manželství - včetně adopce dětí. Revoluci v duchovních dějinách Evropy pak způsobilo Nizozemí minulý týden, když přijalo zákon o milosrdné smrti nebo-li euthanasii. Holandský lékař se za jasně stanovených podmínek může změnit z ochránce života v anděla smrti. V praxi přitom nejde o nic nového, pouze se legalizuje euthanasie při neztišitelných bolestem pacienta, jehož naděje na uzdravení je nulová. To je na jeden patnáctimilionový stát slušná řádka primátů.

Nizozemci tak přiznávají pocit, že společenská škodlivost prostituce nebo měkkých drog je velmi sporná, když s obojím prochází lidská civilizace tisíce let. Připouštějí také, že represe vůči věcem, které patří k lidskému životu ať je jakýkoliv, je nedůstojná a vyjadřuje pohrdání vůči člověku jako takovému. Legalizace měkkých drog, prostituce, povolení k euthanasii a sňatky homosexuálů - to všechno potvrzuje nevídanou dávku nizozemské tolerance.

"Je to výraz radosti ze života, úcty k druhé lidské bytosti, ačkoliv ta zrovna není Pannou Marií," popisoval mi myšlení Nizozemců můj známý z Haagu. Pokud se pozorně podíváte na Holanďany, pochopíte, co tím myslel. Národ, který raději jezdí na kole než v autě, bojuje s hrozbou katastrofálních záplav a patří mezi krále moří - nemá důvod k depresím a komplexům. Holanďané si užívají život v jeho jednoduchosti, protože znají jeho tvrdou cenu. A právě proto v sobě našli obdivuhodnou dávku odvahy mít v úctě i ty projevy moderního života, které by Gutha-Jarkovského nepotěšily.