číslo 17/2001
vychází 17. dubna

Zpět na obsah         

Tipy ČRo


Sobota 28. 4. 2001 Český rozhlas 2 - PRAHA - 8.04 hodin

Žhavý vesmír v záření gama

"Všechna kosmická tělesa vysílají do okolního ledového prostoru fotony, částice světla, chomáčky energie, přičemž teplota zářícího tělesa určuje energii vysílaných fotonů", konstatuje v Meteoru doc. RNDr. Josip Kleczek. A dále pokračuje: "Chladná tělesa mohou dát fotonům jen málo ze své tepelné energie. Například nejchladnější mezihvězdný prach, temné mlhoviny a zárodky rodících se hvězd, rodící se planetární soustavy kolem mladých hvězd (o teplotě kolem minus 265 C) vyzařují záření milimetrové a submilimetrové, jehož chudé fotony obsahují jen tisícinu energie fotonů světelných. A naopak - na druhém konci škály teplot ve vesmíru - je vybuchující supernova, jejíž teplota byla vypočtena na 200 miliard stupňů. Energie fotonů, které unikly z takové pekelné výhně, je mnohomilionkrát větší než energie světelných fotonů. Záření supernovy je příkladem kosmického záření gama. Gama-záření je nejenergetičtější druh elektromagnetického záření vůbec. Jeho částice obsahuje nejméně stotisíckrát více energie než částice viditelného světla. Odpovídající vlnové délky gama-záření jsou kratší než miliardtina milimetru. Existuje mnoho kosmických objektů, které vysílají záření gama, a všechny dohromady se nazývají gama-vesmír. Nejvzdálenějšími, nejdramatičtějšími a zároveň dosud nejzáhadnějšími zdroji záření gama jsou prudké krátké záblesky, kratší než dvě sekundy, nebo delší vzplanutí záření gama, trvající déle než dvě sekundy. Ani čas, ani místo jejich objevení, ani jejich trvání, intenzitu a průběh nelze předvídat. Objeví se náhodně na obloze a stanou se na chvíli nejjasnějším gama-zdrojem vesmíru. Za zdroj nesmírné energie gama-záblesků se obvykle považuje splynutí dvou neutronových hvězd, které dosud obíhaly velice rychle kolem společného těžiště."

IVO BUDIL