Vůbec první gramodeska značky Esta měla objednací číslo E 100 a obsahovala v podání anonymního salonního orchestru směs Straussových melodií. Na dalších snímcích najdeme české interprety, kteří se v té době objevovali na gramodeskách značky Kalliope - tedy především R. A. Dvorského a Jindru Lázničku. U mezinárodního repertoáru někdy vůbec nebyla jména interpretů na etiketách desek uváděna. Některé z těchto prvních nahrávek, které vyšly původně jen v ohebném provedení na celuloidu, byly později přelisované i na šelakové desky.

První gramodeska Esty vyrobená z vlastních matric obsahovala dvě písně ze zvukového filmu C. a k. polní maršálek. Byla údajně uvedena na trh v den premiéry filmu, tedy 24. října 1930, a to jak v české, tak i německé verzi. Během roku 1931 pak nahrávali pro firmu Esta F. A. Tichý se svým Esta orchestrem, a také R. A. Dvorský a jeho Melody Boys. Z dalších firemních souborů jmenujme ještě R. L. Vašatu a jeho orchestr Lyric Band kapelníka A. Schächtera a od roku 1933 pak známý orchestr Harryho Hardena se zpěváky V. Konvičkou, O. Kovářem - pod pseudonymem O. Štefan - a Setlery (...desky jsou skvostně nahrány a obzvláště oblíbeny v kruzích lidových...).

Ze zajímavých snímků na gramodeskách značky Esta z počátku třicátých let jmenujme projev senátora V. Klofáče O živém vlastenectví či desku se záznamem hlasu Tomáše Bati, vydanou na objednávku Baťových závodů ve Zlíně koncem roku 1932, krátce po smrti tohoto průmyslníka. Esta v té době vydávala také hodně gramodesek s německými nahrávkami, především šlágry z německých zvukových filmů, uváděných tehdy na plátnech českých kin.

V této době také firma Esta vydala v řadě objednacích čísel 18000 nahrávky vážné hudby i populáru z matric německého Ultraphonu, který procházel likvidací. V roce 1933 pak na červené a modré etiketě Esta vyšly ve zvláštní řadě objednacích čísel 3000 a 6000 také některé snímky, které byly původně určeny pro firmu Kristall - ta koncem roku 1932 z českého trhu odešla (některé z těchto gramodesek měly na horní polovině etikety přelepku Esta Special). Dalších několik matric s českými nahrávkami si Esta v té době vyměnila i s firmou Melodycord (jejím firemním zpěvákem byl Zoltán Emery).

První etapa existence firmy Esta skončila v roce 1934. Její ekonomická situace nebyla příliš dobrá a vedení společnosti dokonce jednalo s Ultraphonem (jako dalším českým výrobcem gramodesek) o sloučení obou firem - k dohodě však nedošlo. Dosavadní programový ředitel Rudolf Hájek, kterému byla připisována vina za tuto situaci, firmu opustil a na jeho místo nastoupil v roce 1935 zkušený Emil Schmelkes, bývalý zástupce firmy Homocord, jejíž činnost v ČSR v tomto roce skončila. Ten provedl ve firmě reorganizaci a - snad z pověrčivosti - zavedl novou objednací řadu začínající číslicí 7. Od roku 1936 pak Esta lisovala též gramodesky firem Brunswick a Polydor, které si německý zákazník nechal předtím lisovat u firmy Ultraphon.

Největší množství snímků nahrál v polovině třicátých let pro Estu orchestr Harryho Hardena a jako firemní zpěvák byl angažován Vašek Konvička. Ten již od roku 1933 zpíval se známými Setlery a pro Estu nahrával i v duetu Harmony duo s Bedřichem Vaníkem.

Pro značku Esta nahrávali ve třicátých letech i známí komici Fanda Mrázek, Jára Kohout, Vojta Merten a Ferenc Futurista. Ten zde namluvil mimo jiné čtyřdílnou dramatizaci Dobrého vojáka Švejka, a to v téměř stejné podobě, v jaké o pár let dříve toto téma pojal na značce Homocord.

Provoz nahrávacího studia Esty v holešovickém sále Domovina - nedaleko od lisovny v Dělnické ulici - měl v té době na starosti hlavně skladatel a dirigent Sláva Mach, který také obvykle řídil pouze za účelem nahrávání lidovek sestavované soubory Naši hoši nebo Pražská ulice - jejich jádro tvořili hudebníci Hardenova orchestru. Od roku 1937 pak začal pro Estu nahrávat i orchestr Dolfiho Langra, který předtím - již od roku 1932 - natáčel gramodesky pro firmy Columbia, HMV a Ultraphon. Na snímcích pro Estu s jeho orchestrem zpívali mimo jiné F. K. Veselý, Bedřich Vaník, Zdena Vincíková, Luděk Trevor či Symfony duo, tvořené B. Vaníkem a J. Pulcem.

Koncem třicátých let, v době ohrožení republiky nacistickým Německem, se na značce Esta objevila řada vlasteneckých nahrávek. Ferenc Futurista si v parodii na známou píseň Tvé foto bral na paškál mimo jiné Konrada Henleina a sérii českých lidových písní v aranžmá dr. K. Reinera natočil E. F. Burian - na některých etiketách těchto desek se objevuje údaj o objednavateli, kterým byla Říšská jednota republ. dorostu čs. venkova. Na vzrušenou atmosféru roku 1938 pak reagovaly písně Zrádná Mariana, Chaloupky pod horami a Čím menší je má vlast. Směsí českých písní pod názvem Ať žije naše republika projevil své vlastenecké zaměření dívčí orchestr Bílá děvčata (vystupovala v národních krojích nebo bílých uniformách) pod vedením Karen Ostré. Komik Vojta Merten v této době natočil silně politicky zaměřené výstupy Okružní cesta Prahou a Věštba, v nichž reagoval na zábor pohraničních oblastí ČSR. Zpěvák, básník a spisovatel Max B. Stýblo zase natočil v prosinci roku 1938 pro Estu snímky Velká noc a Za rodnou půdu, věnované památce J. J. Švece a dr. A. Švehly.

GABRIEL GÖSSEL