Osteoporóza je onemocnění kostí, které trápí velkou část starší populace, především žen.

Abychom pochopili, jak osteoporóza vzniká, povězme si nejdříve něco málo o zdravé kosti. Tkáň zdravé kosti se skládá z několika složek. Především jsou to tři typy kostních buněk. Jedny mají za úkol tvorbu nové kostní tkáně, druhý typ jsou buňky tvořící součást samotné struktury kostní tkáně, obstarávají látkovou výměnu, účastní se mineralizace kostí a zároveň jejich odbourávání. Třetí typ buněk vzniká jejich splynutím a jejich úkolem je pohlcovat a rozpouštět kostní krystalky. Současně odbourávají i organické složky kostí. Organická součást kosti je tvořena z drtivé většiny bílkovinou kolagenem. Další složkou tvořící kostní hmotu je kostní minerál. Obsahuje především soli vápníku a fosforu.

Ve zdravé kosti neustále probíhá jak tvorba nové kostní tkáně, tak její odbourávání. Za normálních okolností jsou tyto dva procesy v rovnováze. V případě, že převládne odbourávání nad tvorbou kosti nové a nedojde přitom k narušení poměru v zastoupení jednotlivých složek, mluvíme o syndromu osteoporózy.

Příčin vzniku osteoporózy je mnoho a vzájemně se většinou kombinují. Osteoporóza vzniká při nedostatečném přívodu vápníku do organismu, což může být způsobeno buď jeho nedostatkem v potravě, nebo poruchou jeho vstřebávání ve střevě. K nedostatečnému vstřebávání dochází při vyšším věku, nevhodném složení potravy (mnoho oxalátů a ftalátů obsažených, např. v mouce), velkém množství hrubé vlákniny, vazbou na léky. Vstřebávání vápníku bývá nedostatečné při onemocnění střeva, jater a žlučových cest či při nedostatku vitaminu D. Další příčinou vzniku může být zvýšené vylučování vápníku z organismu, osteoporóza vzniká při některých hormonálních onemocněních, u žen po přechodu, při nedostatečném pohybu (i lokálním). U některých případů pak nelze příčinu spolehlivě najít.

Osteoporóza postihuje ženy třikrát až šestkrát častěji. Klinický obraz může být různý. Od náhodně diagnostikovaných bezpříznakových případů až po komplikované zlomeniny či velmi bolestivé deformace obratlů. Pro zlomeniny je typické, že vznikají již po nepatrném úrazu.

Léčba osteoporózy se zaměřuje jednak na odstranění příčiny vzniku, je-li to možné, na zlepšení vstřebávání vápníku, někdy se podává i fluor, který je však třeba užívat až na noc, tedy ne spolu s vápníkem, který je třeba v poslední dávce vzít cca do 17.00. Jinak vytvoří fluor s vápníkem nevstřebatelnou sloučeninu a vyloučí se bez užitku z těla. Dále léčba spočívá v rehabilitaci, a tím pádem přiměřeném zatěžování kostí. Při akutním zhoršení tlumíme bolesti, což si někdy může vyžádat i hospitalizaci.

MUDr. ALEXANDRA HÁJKOVÁ