Řekneme-li Mariánské Lázně, hovoříme o nejmladších západočeských lázních a zároveň o světoznámém lázeňském a rekreačním středisku, jež bylo v r. 1818 uznáno za veřejné lázeňské místo. Mariánské Lázně leží v nadmořské výšce 628 m, v podhůří Slavkovského lesa. Od severu jsou chráněné horským hřebenem, lesnaté údolí, v němž se rozkládají, je obrácené k jihu.

Jejich věhlas je založen na bohatství přírodních léčivých zdrojů, hlavně pramenů, z nichž přes 40 slouží léčebným účelům přímo ve městě. K nejznámějším patří Křížový, Ferdinandův, Lesní, Rudolfův, Ambrožův, Karolinin či Mariin pramen. Teplota kyselek kolísá mezi 7 až 10 stupni Celsia. Léčebná kúra obnáší inhalace a léčivé koupele, především však je založena na pití léčivých vod, které mají různé chemické složení, a tedy i rozdílné farmakologické působení. Není divu, že se v Mariánských Lázních léčí tolik různých chorob, jejichž pouhý výčet je velkolepý a zaručuje pestré složení lázeňských hostů a pacientů. K nejznámějším návštěvníkům se počítají J. W. Goethe, F. Liszt, T. A. Edison a mnoho dalších, včetně F. Chopina, jehož připomíná každoroční hudební festival.

Mariánské Lázně léčí ženské nemoci (zánětlivá onemocnění, stavy po operacích, sterilita i klimakterický syndrom), míří sem i děti a dívky postižené gynekologickými problémy. Lázně blahodárně působí na nemoci a pooperační stavy ledvin a močových cest. Nabídka léčby se vztahuje i na diagnózu nespecifických nemocí dýchacícho ústrojí (bronchitidy, alergické rýmy, astma, pooperační stavy). Vydávají se sem lidé s bolavými svaly a klouby, pacienti po úrazech či ortopedických operacích. Lázně jsou připraveny i na ty, které sužují nemoci poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí - tedy obezita, dna, ale i zácpa, hyperlipoproteinemie nebo diabetes typu II.

Pro některé je hlavním lákadlem úlevu přinášející slatinný zábal, rašelinová koupel či podvodní masáž, jiné vábí společenský a sportovní život, procházky po krásně upravených lesoparcích s romantickými jezírky (jimž dal základ zahradní architekt Václav Skalník), či půvabná dominanta promenádního prostoru - zpívající fontána.