Poslední film Vladimíra Michálka Anděl exit provokuje z dosavadní režisérovy tvorby snad nejvíc. Excentrický snímek mapující drogové stavy mladistvých vzbudil rozporné ohlasy už v kinech, nyní je možné jej zhlédnout i na kazetách (Warner Home Video).

Michálek se inspiroval knihou Jáchyma Topola - autora, jehož svět mladých, pohybujícících se z nejrůznějších důvodů na okraji společnosti, bytostně zajímá. Převést ovšem knižní látku nabitou emocemi, popisy zdrogovaných stavů, vnitřních myšlenek a vypjatých momentů na filmové plátno není jen tak a režisér se tohoto úkolu chopil snad až příliš emotivně. Nejsilněji příběh mladé dívky působí v obraze a hudbě - nebo lépe - ve zvucích. Samotný děj a možnost spoluprožití zůstávají jaksi mimo, život postav ze smíchovského "podsvětí" nemá mnoho šancí oslovit diváka hlouběji. A to navzdory tomu, jak silné jsou emoce a vyhrocené situace hlavních postav, dokonce navzdory tomu, s jakým nasazením hraje svou hlavní ženskou roli Klára Issová, která si kvůli filmu nechala oholit i hlavu.

Výsledkem dramaturgicky neujasněného Michálkova snímku je sled zajímavých, obrazově bohatých scén, jež nárazově zahlcují tříští ostrých barev, dobré muziky (Jan Čechtický) a poctivými hereckými výkony (vedle Issové a Čechtického také Zuzana Stivínová). Se srozumitelností jsou tu však autoři trochu na štíru. A to je vzhledem k nasazení celého ansámblu přece jen škoda.