Hlavní televizní událostí druhého týdne letošního května byly sedmdesáté narozeniny Jiřiny Bohdalové. Do okázalého a divácky vděčného slavení se pustila Nova i Česká televize. Už prostý výčet filmů a pořadů s národem milovanou herečkou, které v oněch dnech nabídla obrazovka, by bohatě vyčerpal rozsah této rubriky. Vedle dlouhé řady repríz byla mezi nimi i dvě premiérová setkání s oslavenkyní.

V duchu tradice a očekávání se odehrála středeční premiéra dramatického přepisu Karlínské balady Olgy Scheinpflugové. Vyčítat dramaturgii České televize či režisérovi a scenáristovi Zdeňkovi Zelenkovi, že se při hledání dramatického textu předurčeného k hereččině narozeninové benefici vydali cestou nejmenšího odporu, by asi nebylo fér: Dobová soudnička poskytla Jiřině Bohdalové dostatek prostoru k reprezentativní tvůrčí inventuře osvědčených a suverénně zvládnutých postupů psychologické drobnokresby. Výsledkem byla další z galerie soucitných postav prostých žen, které jubilantka umí se záviděníhodnou jistotou a přesvědčivostí. Přesto je namístě herečce (i divákům) popřát, aby jí příští role kladly větší odpor a umožnily jí rozehrát i méně frekventované polohy jejího výrazového rejstříku.

Povážlivě jednorozměrná byla i "velká show k sedmdesátinám Jiřiny Bohdalové", kterou pod názvem Tisíc růží pro Jiřinu připravila Nova. Ku cti scenáristy Karla Šípa a režiséra Viktora Polesného slouží, že oslavenkyni i publikum uchránili standardní ukrutně "veselé" dryáčnickosti nováckých estrád. Umrtvující váhu sladkobolného sentimentu a uctivého sebedojímání, kterou ji protentokrát nahradili, se však nepodařilo odlehčit ani Petrovi Nárožnému a nečetným dalším výjimkám z řad hvězdných účastníků besídky. Připomenutý klasik lidové televizní zábavy a letitý partner oslavenkyně, Vladimír Dvořák, by nad okázale předvedeným nedostatkem nadhledu a ironie patrně udiveně kroutil hlavou.