Antologie Zdeňka Pešata a Evy Petrové se zrodila ve druhé polovině 60. let. Už tehdy měla obsáhnout jak výtvarnou, tak literární tvorbu Skupiny 42. Svazek, který graficky zpracoval Libor Fára, však tehdy nevyšel. I druhý pokus o vydání proběhl v nakladatelství Odeon - na počátku 90. let. Rozmanité překážky ale způsobily, že antologie byla vydána teprve v roce 2000 v brněnském nakladatelství Atlantis. Skupinu 42 představuje jako celek sestávající ze sedmi malířů, sochaře, fotografa, pěti básníků a dvou teoretiků. Genezi Skupiny sleduje už od 20. let, kdy Gross, Hák a Zívr utvořili v Nové Pace (řečeno s Evou Petrovou) umělecký mikrokolektiv, základní jednotku příštího uměleckého seskupení. První výstava, která předcházela ustavení Skupiny 42, se konala v roce 1931 v aule novopackého gymnázia. Pro druhou etapu vývoje byla rozhodující výstava šesti mladých umělců, která se uskutečnila v Burianově divadle D 37. Souvislost básníků se Skupinou byla volnější, ale už za války se všichni přihlásili ke společnému programu, který pod názvem Svět, v němž žijeme formuloval Jindřich Chalupecký.