Miluji drobné moudré věty, které přečkaly nemilosrdný útok věků. "Silnější ten, kdo přemohl své vášně, než ten, kdo porazil nepřítele." "Čas vyléčí i hloupé." "Kdo obdaroval, by měl hned zapomenout, kdo dostal, neměl by nikdy zapomenout." Úmyslně jsem vybral tři slavné a poučné slogany ze starého Říma, protože jeho historie se začíná stávat zrcadlem světové velmoci současnosti, Spojených států. Dokládá to rozhodnutí amerického prezidenta Bushe navýšit na příští rok rozpočet USA na hodnotu, která přesahuje částky z doby horečného zbrojení během studené války. Nejprve jsem si myslel, že Bush se řídí heslem vojevůdců římské republiky "Chceš-li mír, chystej válku". Pod tímto sloganem Řím cvičil své legie a podnikal preventivní výpady do sousedních zemí. Stará římská republika žila stále v pocitu ohrožení a nutnosti války. "Nelehká, plná těžkostí byla cesta k založení Říma," psal nesmrtelný básník Vergilius.

Vzpomínky na tisíce let staré události voní romantickou nostalgií. Pokud však někdo začne chystat válku v moderní době, mobilizovat národ a udržovat pocit strachu, je nutné zpozornět. Svět je dnes příliš malý a organizovaný, než aby soudný člověk uvěřil, že supervelmoc čelí ohrožení své existence. Je nepochybné, že určitá část politické scény ve Spojených státech získala v Afghánistánu pocit, že americká vojenská a ekonomická moc nesnese srovnání. Pod Bushovým vedením se ještě prohloubil machistický styl myšlení, který intelektuální část Evropy paroduje a pohrdá jím. Onen hrubší styl zjednodušuje věci na pár základních pravidel. Jsi nepřítel, budeš zničen. Jsi přítel, musíš to dokázat. Dlouhé týdny měl Bush pro svůj tvrdý chlapácký přístup k politice podporu většiny světa. Ale teď? Jen těžko dá skrýt skutečná podstata věcí. Když Bush lije peníze do zbrojení, známkuje státy na mapě světa a otevřeně hrozí útokem Iráku, Íránu nebo Severní Koreji, ukazuje to na jediné. Spojené státy se neinspirují jen myšlenkou starého Říma "Chceš-li mír, chystej válku". Světový pořádek podle jejich scénáře připomíná politiku "římského míru". Ta se dá shrnout do jednoduché poučky. Přizpůsob se plně našim zájmům, podporuj nás a budeš mít zaručený mír a investice.

Evropa se samozřejmě vzpouzí. Tím více, jak její protesty Washington ignoruje. Francouzský ministr zahraničí Vedrine řekl: "Američané praktikují politiku zjednodušování. Všechno se redukuje na boj proti terorismu. Toto zjednodušování ohrožuje svět." Možná je to také příliš silné vyjádření, ale je výmluvné. Pokud někdo potřebuje silné loajální zázemí po celém světě, zavání to sofistikovanou expanzí. A ta se podle římského míru nedělá zbraněmi, ale dohodami, které respektují právo silnějšího a vyzbrojenějšího. Víte, co je na té logice nejhorší? Historici tvrdí, že zlatý věk římského míru bylo nejmíň krvelačné období starověku. Svět je prostě plný paradoxů a romantické ideály nejsou vždy na místě. Ať tedy žije římský mír.