Málokteré zvíře ve mně vyvolá tak smíšené a protichůdné pocity jako veverky. Až do mého příjezdu do Spojených států jsem považovala veverky za celkem neškodné roztomilé, chytré, neobyčejně obratné hlodavce. Můj první osobní kontakt s chlupáči nastal až poté, co jsem se přestěhovala se svým snoubencem do domku na předměstí Washingtonu. První noc strávenou pod střechou nového bydliště jsem oka nezamhouřila. Celou noc se ze stěn a ze stropu ozývalo škrábání, dusot a občas rychlé starty, po kterých následovalo drápání po zdi. Moje první - přiznám se poněkud přehnaná - teorie byla, že jsem se právě nastěhovala do baráku zamořeného krysami. Vzhledem k mohutné krysí populaci ve Washingtonu to ale nebyla až tak divoká představa. Majitelku nakonec oblomily moje nesčetné zoufalé telefonáty a hrozby, že se odstěhujeme, a zavolala odbornou firmu na likvidaci škůdců. Veselý trapper přikvačil vybaven pastí, do které nastražil jako návnadu pekanové oříšky a burskou pomazánku. Past vynesl na půdu a my jsme s napětím čekali. K našemu překvapení a úlevě jsme druhý den objevili v pasti nikoliv krysu, ale veverku. Trapper se musel s pastmi vrátit ještě čtyřikrát, než se mu podařilo pochytat celou šestičlennou veverčí rodinku. Likvidátor škůdců veverky řádně humánním způsobem pochytal a odvozil na, jak mi slíbil, hodně vzdálené místo, kde mohla celá veveří rodinka pokračovat šťastně ve společném životě. Jednou mě dokonce kvůli zcelení veveří rodinky narychlo odvolal z tiskové konference. Majitelka našeho domku pak hodně prskala, když dostala účet na 500 dolarů, a prohlásila, že příště veverky raději pochytá vlastními silami. Veverky se staly od té doby našimi nejbližšími sousedy. Moje veškeré pokusy o zahradničení skončily kvůli veverkám katastroficky. Mé snažení sabotoval i snoubenec, který se do veverek zamiloval a pravidelně jim podstrojoval pamlsky. Zatímco já jsem nakupovala v zahradnictví sazenice, mého partnera okouzlil naprosto nesmyslný výrobek Bungee Jump pro veverky, který přes mé protesty a podle mě za nelidskou cenu zakoupil a pověsil na větev stromu před naším domkem. Bungee Jump pro veverky je drát s pružinou a šroubem, na který připevníte palici kukuřice. Celou věc pak zavěsíte asi půl metru nad zemí a čekáte na veverku. Bungee Jump kupodivu fungoval. Tlustá veverka se zvědavě přiblížila ke kukuřici. Po krátkém odhadu délky skoku a náročnosti úkolu vyskočila kolmo vzhůru a s urputným výrazem se drápky zachytila na kukuřici, se kterou se vesele pohupovala na pružině. Neuvěřitelně komická podívaná ale mé srdce neobměkčila a ke krysám s ocasem, jak jsem veverky přejmenovala, jsem i nadále chovala velký odpor. Můj postoj ještě utvrdil článek v prestižním deníku The Washington Post nazvaný Veverka vám může klidně sežrat dům, a když se jí to nepodaří, dožene vás alespoň k šílenství. Článek popisuje škody na majetku, které jsou ostré zoubky nenechavých veverek schopny v amerických dřevěných domech způsobit. Zalistovala jsem i internetovou stránkou Ligy pro hanobení veverek nazvanou Mrtvá veverka. Někteří pisatelé vynikali přílišnou krutostí a chlubili se počtem zastřelených hlodavců, jiní si upřímně zoufali a úpěnlivě prosili o radu, jak vypudit veverky z překližkových stěn či komínů, aniž by museli nezvané chlupaté hosty zahubit. Veverky prý každý rok způsobují v amerických domech škody ve výši několika milionů dolarů. Podle webové stránky Mrtvá veverka mají prý hlodavci, kteří překousali vedení v automobilech, na svědomí i lidské životy. Pokusy o zahradničení jsem vzdala, stejně nemám, jak říkají Američané, zelené prsty, a tolerantně nechávám svého dnes už manžela, ať si klidně instaluje veverčí Bungee Jump a láká své veveří kamarády na pamlsky a oříšky. Veverky mají jednou ohromnou výhodu - svůj roztomilý vzhled. Musím přiznat, že při mé nedávné návštěvě Prahy mi jejich chrastění v listí a škrábání po kůře stromů dokonce i trochu chybělo.