číslo 15 |
|
Hudba |
|
TIP TÝDNE
Vymazlené
písničky Ireny Budweiserové
Písničky z druhého břehu, ČRo 2 - Praha, 10. dubna, 21.04 Irena Budweiserová je jednou z našich nejvšestrannějších zpěvaček. Zvládá široký záběr Spirituál kvintetu, jehož je už bezmála pětadvacet let neodmyslitelnou součástí, stejně jako muzikál (Sny nocí svatojánských, Bastard, Babylon). Od devadesátých let navíc natáčí sólové desky, názorně dokumentující, že jde o stylově vskutku téměř všeho schopnou interpretku: její debut Blue Soul byl nominován na cenu Jazzový Kája, druhá deska Moment vznikla pro změnu ve spolupráci s klasickým kytaristou Janem Žáčkem a další alba Svlíkání z kůže a Korýši času byla směsí jazzu, folku i blues. Z těchto ingrediencí je namíchána i novinka trochu nešťastného názvu Někdy si připadám jak pták. Zpěvačka ji natočila se svou kapelou Fade In, jejíž základní sestavu, tedy kontrabasistu Víta Fialu a kytaristy Jaroslava Šindlera a Miroslava Linku, ve studiu doplnili hosté Miloš Dvořáček (bicí, perkuse), František Kop (saxofon, basklarinet) a Petr Malásek (klavír, klávesy). Zpěvačka si tentokrát většinu písní napsala sama a tři z patnácti skladeb také opatřila textem. V porovnání se všemi staršími nahrávkami tak máme co do činění s daleko osobnějším albem. A také komornějším, protože Budweiserová inklinuje ke spíše poklidnějším skladbám, v nichž se může jako zpěvačka doslova "vymazlit" a jež její skupina Fade In jen citlivě posypává jazzem (Akord, Čekám, Motýli). Přestože samozřejmě dojde i na hybnější tempa - v písni Jsem pasti se laškuje s funkem i latinou, z další, zprvu introvertní Milému, se nakonec vyklube taneční kousek - nejsilnější je album právě ve skladbách, v nichž zpěvačka ani kapela vůbec nikam nespěchají. Profesorce Ježkovy konzervatoře v Praze se dnes nedostává snad jen silných textů. Písněmi ze své nové sólovky podělila hned pět textařů (mj. autora nejprodávanější české knihy poezie Františka Novotného či písničkáře Josefa Streichla), ale žádný z nich jako by neměl ambici dostat se zpěvačce pod kůži. Snad by se měla Irena Budweiserová propříště spolehnout sama na sebe i v tomto ohledu - pokud se jí tedy nepoštěstí nalézt toho "svého" textaře. MILAN ŠEFL (Irena Budweiserová: Někdy si připadám jak pták. CD, 53 minut. Vyd. Indies Records, 2003.) Průřez novým albem I. Budweiserové si můžete poslechnout v sobotu 10. dubna na ČRo 2. |