číslo 15
vychází 29. 3. 2004

Zpět na obsah         

Rozhlasová publicistika


ROZHLASOVÁ ZÁBAVA

Český rozhlas 2 - Praha, 11. dubna, 11.05 hodin

U Stelly jsou všichni doma

Ano, všichni jsou doma, byť je dnes v bytě paní Stella Zázvorková úplně sama. V rohu pokoje kolem velkého jídelního stolu je uspořádané pohodlné sezení. Když začne paní Stella vyprávět, zaplní se byt mnoha postavami. Kdo všechno tady sedával, kdo všechno si pochutnával na skvělých jídlech paní domu, vyhlášené kuchařky.

Na zdi je velký obraz jejího tatínka, významného architekta a vojáka, který prošel celou legionářskou anabází. Z těch, co s ním prodělali první světovou válku i následnou cestu z Ruska domů, se vrátilo jen několik. Není divu, že se pak nemohli rozloučit a loučili se v nádražní restauraci v Praze celý týden. To už maminka věděla, že se jí manžel vrátil. Ale ještě stále musela čekat. Malá Stella se pak narodila v roce 1922. Věk nijak netají, vždyť dnes je hodný obdivu.

Stella ZázvorkováDům, ve kterém žije, byl postaven družstvem herců. U jeho zrodu byl Jan Werich. Žila tady jeden čas i jeho dcera Jana, dále paní Květa Fialová, Jaroslava Adamová, Josef Hlinomaz a další a další. K paní Stelle na návštěvy chodil Vladimír Menšík. Často i v noci, herci jsou noční ptáci. Pod oknem hlasitě volal: Stellušenko, Stellušenko. Aby věděla, že přišel. A snad taky, aby to věděl celý dům. Měli se tam všichni rádi, paní Stella dodnes na tu dobu ráda vzpomíná. I na to, jak hostila Eduarda Kohouta a Bohouše Záhorského, kteří tvrdili, že mezi herečkami je jen jediná dobrá kuchařka: paní Jiřina Šejbalová. Pochopitelně, že po návštěvě u paní Stelly svůj názor opravili. Na polévku "kapustnici" chodíval režisér Ján Roháč, také soused. Jednou udělala segedínský guláš tak výborný, že se s ním režisér Miloš Forman zamkl do kuchyně, aby mu ho právě Ján Roháč nesnědl. Guláš paní Stelle vynahradil, když byla na návštěvě v Americe. Není to jako v pohádce?

Navíc paní Zázvorková umí vyprávět, je opravdu radost a potěšení ji poslouchat. Byť je dnes v bytě úplně sama. Ztratila dceru a ze všech příbuzných jí zůstal jen synovec.

Ale protože všude, kde se objeví, ji lidé zahrnují pozorností i láskou, vlastně sama není. Navíc má vzpomínky a tak všechno hezké, co kdy prožila, má stále v sobě.

14. dubna paní Zázvorková oslaví narozeniny. Přát jí musíme především zdraví - s tím má v současnosti problémy. Ale všechno bere s humorem a s nesmírným optimismem. Dodnes jezdí autem a říká: "Musím. Co mám dělat, když nemůžu pořádně chodit?" A zasměje se. Tím smíchem, který všichni docela důvěrně známe.

VLADIMÍR BERNÁŠEK