číslo 15
vychází 29. 3. 2004

Zpět na obsah         

Tipy Čro

Sobota 10. 4. 2004 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 19.30 hodin

Bedřicha Smetana: Libuše

V rámci letošního souborného provedení všech oper Bedřicha Smetany na stanici ČRo 3 - Vltava uvedeme na Bílou sobotu operu našemu národu nejdražší, k níž se v citovém pohnutí obracel v dobách pro něj nejtěžších, kdy naši zemi ohrožovaly cizácké hordy nepřátel a její suverenita byla podvracena v samotných základech. Je to slavnostní hra o třech dějstvích, nesoucí bájné jméno slovutné dcery Krokovy, kněžny české Libuše. Tentokrát jsme vybrali digitálně rekonstruovanou nahrávku ze zlatého fondu Českého rozhlasu, kdy titulní postavu ztvárnila 28. října 1955 Ludmila Červinková. Jejím vznosným partnerem byl při slavnostním představení v pražském Národním divadle Václav Bednář v postavě Přemysla ze Stadic, Krasavě propůjčila svůj hlas Milada Šubrtová, jejím žárlivým nápadníkem - Chrudošem od Otavy křivé, zlatonosné byl Zdeněk Otava a jeho bratra Štáhlava ztělesnil Beno Blachut.

Znovu před námi ožije o Velikonocích historie Vyšehradu se svým velebným Slavínem i národní nekropolí, v níž nalezneme hrob Václava Hanky, vybudovaný spolkem Svatobor právě proto, že jeho domnělé objevení (1817) staročeských Rukopisů zelenohorského a královédvorského vyvolalo nadšenou odezvu a vlnu vlastenectví, jíž vrcholilo národní obrození. Stalo se rovněž inspirací pro libreto Josefa Wenziga a Ervína Špindlera při tvorbě Libuše. Bedřich Smetana na něj komponoval hudbu už v letech 1871-1872, tedy o hodně dříve, než bylo dokončeno Národní divadlo na vltavském břehu v Praze.

Přesto krutý osud tomu chtěl, že nově otevřený svatostánek umění 12. srpna 1881 vyhořel. Smetanova Libuše však znovu zahájila jeho provoz 18. listopadu 1883 s Marií Sittovou v titulní roli. Bylo prestiží pak všech velkých českých sopranistek vystoupit v této roli od Emy Destinnové, přes Marii Podvalovou, Miladu Šubrtovou, Naděždu Kniplovou, Gabrielu Beňačkovou až po současnou Evu Urbanovou. Každá z nich vnesla do této postavy svůj osobitý vklad a je zásluhou záznamové techniky, že se dodnes můžeme těšit z jímavé krásy jejich uměleckého projevu.

IVAN RUML