číslo 32
vychází 26. 7. 2004
Hudba
Klavírní tria F. Mendelssohna-Bartholdyho a P. I. Čajkovského
(ArcoDiva)
České trio (Milan Langr - klavír, Dana Vlachová -
housle, Miroslav Petráň - violoncello) představuje dvě půvabné komorní skladby,
Mendelssohnovo Klavírní trio d moll a Klavírní trio a moll P. I. Čajkovského. První
skladba je jedním z vrcholů Mendelssohnova kompozičního díla vůbec, vyzařuje z ní
pohoda a štěstí, které komponista v době vzniku (1839) osobně prožíval. Lyrické
pasáže, něha a vroucnost druhé věty střídá svižné Scherzo, v jehož závěru se
vrací téma věty první. Čajkovského trio je jednou z nemnoha komorních skladeb
umělce, který pro toto nástrojové složení prý zprvu dokonce vůbec odmítal
komponovat. Inspirací pro vznik díla pro něj byla předčasná smrt přítele Nikolaje
Rubinsteina (1881), jehož památce Trio a-moll věnoval. Má nezvyklou dvouvětou
strukturu; první, vystavěnou v sonátové formě, druhou jako variaci na téma ruské
lidové písně ve formě valčíku, fugy či mazurky. České trio hraje obě skladby na
špičkové úrovni a plně tu uplatňuje své kvality: na jedné straně kompaktní
souzvuk tělesa jako celku, na druhé individuální virtuozitu jeho jednotlivých
členů.
(ap)
Jiří Hlaváč: Clarinetissimo 3
"Zatímco v minulosti se kapelníci rekrutovali
ponejvíce z hráčů na klávesové nástroje, klarinet učinil ve 20. století zásadní
změnu. Jistěže mnohé způsobil nástup jazzu, ale i tak nemohla být jen generační
náhoda, že Benny Goodman, Artie Shaw, Sammy Kaye či u nás Karel Vlach a Gustav Brom
začínali jako klarinetisté. Klarinet je totiž učitelem všestrannosti", říká
v úvodu ke třetímu dílu své diskové serie Clarinetissimo klarinetista a
hudební pedagog Jiří Hlaváč. Výběrem skladeb i vytříbenou interpretací se mu
také plně daří tuto všestrannost prokázat. Na zdařilém vyznění CD se podílejí
další vynikající instrumentální sólisté (mj. M. Langer, J. Svěcený, I. Černá,
J. Šolc, E. Spáčil, F. Uhlíř, M. Vitoch, J. Horák aj.) i tělesa. Pro završení
svého rozsáhlého klarinetového projektu si Hlaváč tentokrát vybral vesměs
skladatele 20. století, většinou české, dále dva Američany a jednoho Rakušana.
Bohuslav Martinů je na disku zastoupen půvabnou, rytmicky rozvernou jazzovou svitou Kuchyňská
revue. Autora k ní inspiroval jazz i moderní tance, znějící tu v osobitě
kreativním ztvárnění. Skladba Kruh pro klarinet, housle a
smyčcový orchestr Pavla Blatného je invenční symbiózou spojující
ducha historické polyfonie a dodekafonického serialismu se světem svižných rytmů,
skladatel tu navíc dopřává prostor improvizaci. Také Concertino pro klarinet
a jazzové combo Alexeje Frieda se pohybuje na hranicích žánrů,
přesněji - dokáže vytvořit spojení řeči jazzu a vážné hudby. Jazzový Koncert
pro klarinet a jazzové combo Karla Velebného pak
přináší požitek z vervního muzicírování a opět, jak se na jazz sluší, možnost
improvizace. Od Leonarda Bernsteina hraje Hlaváč s pianistou ranou, ale umělecky
překvapivě vyspělou Sonátu pro klarinet a klavír,
která svědčí o skladatelově schopnosti propojovat širokou škálu kompozičních
prvků včetně jazzu a populární hudby. Norman Heim věnoval skladbu nazvanou Pražské
trio českému komornímu souboru Due Boemi, s nímž také klarinetista dílo
přestavuje. A od rakouského rodáka Ernesta Křenka si vybral Suitu pro klarinet
a smyčcový orchestr, jíž se komponista po složitém vývojovém
období vrátil k prostšímu a spontánně přímočarému vyjadřování. Disk jako
celek je třeba pochválit stejnou měrou za nevšední dramaturgii jako za
interpretační kvalitu. A hlavně za to, že přináší požitek ze skvělé muziky.
(ap)