číslo 32
vychází 26. 7. 2004
Tipy ČRo
Středa 4. 8. 2004
Český rozhlas 3 - VLTAVA - 20.00 hodin
Iša
Krejčí (1904-1968) byl žákem Karla Boleslava Jiráka a na mistrovské škole
Vítězslava Nováka. Začínal jako korepetitor v opeře v Bratislavě, pracoval jako
redaktor Českého rozhlasu, působil jako dirigent, šéf opery divadla v Olomouci a
dramaturg Národního divadla v Praze. Antigona byla jeho druhým hudebně
divadelním pokusem; předcházel jí Malý balet na libreto Vítězslava
Nezvala. Antigona byla poprvé 26. ledna 1933 koncertně uvedena ve spolku Mánes,
roku 1935 ji vysílal Český rozhlas. Po čtvrt století se k ní skladatel vrátil a
čtyři roky pracoval na jejích úpravách. Roku 1964 se Antigona dočkala
televizní podoby, jevištní provedení se uskutečnilo v Olomouci roku 1965, 27. března
1968, tři týdny po skladatelově smrti, došlo k premiéře také v pražském
Národním divadle. Iša Krejčí se přidržel dějově Sofoklovy tragédie a komponoval Antigonu
v duchu znalostí o provádění antického dramatu. Tak si také představoval scénické
provedení.
Pokud nepočítáme přepracování rozměrných Řeckých pašijí, je Ariadna posledním jevištním dílem Bohuslava Martinů. Vznikla během jednoho měsíce na jaře roku 1958. Předlohou byla hra Georgese Neveuxe Voyage de Thésée (Théseova pouť). Martinů použil pouze zkrácené druhé a část třetího jednání a počet osob snížil na polovinu. Ariadna byla poprvé provedena roku 1961 v Gelsenkirchenu. V Čechách ji poprvé uvedlo Operní studio Janáčkovy akademie múzických umění v Brně o rok později. Théseův boj s Minotaurem v opeře Bohuslava Martinů je boj se sebou samým a Théseus nakonec sám nad sebou vítězí. Jedná se o pietní domyšlení torza opery Claudia Monteverdiho.
(r)