číslo 19
vychází 2. 5. 2005

Televize
a film

TV TIPY

Pondělí 9. 5. 2005 ČT 2 - 22.55 hodin

Co může vyrůst z trumatizovaých dětí?

Anglický snímek Můj bratr Tom začínajícího režiséra Doma Rotheroea se dotýká bolestných zkušeností, ničivě zraňujících nitro dospívajících dětí. Odehrává se na venkově, v blízkosti rozlehlého lesa, kde se lze skrýt před ponižováním a zlobou okolí. Jeho hrdiny jsou dva opuštěně se cítící teenageři, Jessica a Tom (představují je Jenna Harrisonová a Ben Whislaw), marně unikající z "dospělého" světa.

Společné hrátky prozrazují zpola ještě dětské, zpola již milenecké okouzlení. Jejich vztah prochází složitými zvraty, dotvrzenými necitelností či nezájmem okolí, rodičů, učitelů i duchovních. Pozvolna se vyjevují hluboce ukrytá trápení, s nimiž se ani jeden z nich neodhodlá někomu svěřit. Zděšeně přihlížíme, jak pozvolna selhává vše, co by mělo chránit: rodina, škola i církev...

Režisér rozehrává své vyprávění (na scénáři se podílela Alison Beeton-Hilderová, která těžila z bohatých zkušeností s narušenou mládeží) v poněkud tezovitých fragmentech, které na první pohled prozrazují, že jsou konstruovány jen na vnější efekt. Noční úprky ztichlými lesními houštinami, kradmé přebývání v důmyslně schované skrýši, pády do jezírka - to vše působí jako nekonečný shluk dramatických shválností. Dějové zauzlování totiž vykazuje největší nedostatky: stačí připomenout podivnou nedůslednost v kresbě dívčiných rodičů, kteří se postupně z vyprávění jakoby vytratí.

Můj bratr Tom je dílo v lecčems sporné, neujasněné, leckdy vykazuje větší ambice, než jaké je schopno naplnit. Avšak tato provokativnost nijak neubírá přinášené výpovědi na sdělnosti. Film lze vnímat jako svého druhu modelový případ, dotýkající se mimo jiné i důsledků jakéhokoli zneužití - když padá důvěra, je to vždy podnět k zamyšlení.

Ohlasy jej provázely vcelku vstřícné. Cinepur napsal, že "všechny postavy mají velice jemně prokreslenou a složitou psychiku a jaksi zespoda prosakuje do filmu zrale nesentimentální pochopení a soucit s bolestí." Cinema připojila, že autoři "usilovali o emocionálně hutný příběh, který by rezonoval s pocity vrstevníků hlavních postav a který by je dokázal strhnout."

JAN JAROŠ

Úterý 10. 5. 2005 ČT 1 - 11.00 hodin

Přátelství na život a na smrt

17. prosince 1944 vyslal operační štáb americké 15. letecké armády se základny na Sicílii nad Horní Slezsko 527 těžkých bombardovacích letadel Fortress a Liberator a k jejich ochraně 93 stíhacích Lichtningů a 207 Mustangů. Jejich cílem byly tři závody na výrobu syntetického benzínu. Proti nim vzlétlo 100 německých stíhačů na strojích Focke-Wulf 190 A8 a Messerschmitt Bf 109 G. V tu chvíli ještě nikdo netušil, k jak dramatickému střetnutí téměř tisícovky strojů brzy dojde. Navzdory nepříznivému počasí a husté oblačnosti byli němečtí stíhači správně navedeni svým řídícím pozemním centrem. Americký stíhací doprovod se naopak kvůli špatnému počasí o několik minut zpozdil. Tak se stalo, že německé stíhačky napadly nechráněné americké bombardéry nad prostorem mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem. Jen v prvních pěti minutách sestřelili němečtí stíhači 17 amerických strojů. Potom se na nebi konečně objevili američtí stíhači a jejich drtivá přesila přivodila rozhodující zvrat... A tady vlastně začíná příběh, který pro brněnské studio České televize zpracoval kameraman Vladimír Plicka s režisérem Milanem Růžičkou. 

Středa 11. 5. 2005 NOVA - 9.40 hodin

Vzdálený most

Odehrává se v roce 1944, kdy se Spojenci pokusili dobytím Berlína zkrátit válku v Evropě. Během riskantní operace, nazvané maršálem Montgomerym "Tržnice", mělo být výsadkem do týlu nepřítele bleskově obsazeno šest holandských mostů, zejména strategicky nejvýznamnější most u Arheimu, a tím otevřeny přístupové cesty do Německa. Ačkoli je jasné, že pokud selže jediná součást plánu, operace se nezdaří, odmítne generál Browning výsadek odvolat. A tak přes nepříliš povzbudivé výsledky leteckého průzkumu, nepříznivé počasí i pochybnosti a výhrady většiny velitelů, letadla startují. Už od počátku operace jsou okolnosti proti Spojencům...

Režie Richard Attenborough. Hrají Dirk Bogarde, James Caan, Michael Caine, Sean Connery, Edward Fox, Elliott Gould, Gene Hackman, sir Anthony Hopkins, Hardy Kruger, Laurence Olivier, Maximilian Schell a další.

Čtvrtek 12. 5. 2005 PRIMA - 17.35 hodin

Titanica

Nejuznávanější mořští vědci a filmaři spojili své síly na riskantní cestě k místu posledního odpočinku jedné z největších tragédií minulého století. Tento fascinující dokument byl natočený na 70 mm film a přináší nejjasnější a nejčisčí záběry Titaniku, ležícího v temných hlubinách. Staňte se svědky úžasných záběrů vraku kdysi luxusní lodi a původních fotografií z roku 1912, které doposud nebyly zveřejněné. Pocítíte vzrušení objevitelů a uslyšíte vzpomínky dvou pasažérů, kteří katastrofu přežili. 

Pátek 13. 5. 2005 ČT 1 - 20.00 hodin

Smolaři z Les Charlots zasahují jako smršť

Na začátku 70. let zazářila jako meteor skupina filmových komiků, nazývajících se Les Charlots. Pánové Gérard Rinaldi, Jean Serrus, Gérard Filipelli a Jean-Guy Fechner nevycházeli z rozdílnosti jednotlivých typů (jak tomu bylo u Laurela a Hardyho), ale naopak z typologické shodnosti smolařských popletů, kteří navzdory nejlepším úmyslům vnášejí zmatek všude, kde se ocitnou. Procházejí různými prostředími, byli třeba i na vojně, ale ta zpravidla tvoří pouhou kulisu pro často naivně úslužné počínání, které vede k dalším a dalším pohromám. Ačkoli jejich "souhrnné" pojmenování lze překládat jako Šumaři, zní zde i odkaz na legendárního tuláka Charlieho Chaplina, který ve Francii získal přezdívku Charlot.

S Les Charlots jsme viděli mnohé tituly: Bažanti, Velký bazar. Zařádili si v dvojdílné historické komedii inspirované Dumasovými Třemi mušketýry. Nyní ČT zařadila - jako sázku na jistotu - jednu z jejich úspěšných komedií Blázni ze stadionu. Tentokrát se Charloti vypravili na prosluněný venkov. Stanují u vody poblíž malého městečka, okrádá je zlomyslný obchodník, těžící z půvabů své poněkud prostoduché dcery.

Příležitost dostanou v okamžiku, kdy jsou požádáni, aby slavnostně vyzdobili městečko, pak přemísťují výstřední sochu sportovce a nakonec účinně zasáhnou i do sportovního závodění. Režisér Claude Zidi si nelámal hlavu s promyšlenou konstrukcí, spoléhá se na vyhublé postavy všech čtyř protagonistů a jejich ztřeštěné příhody. Bláznivé události nechává, aby se valily v neuspořádaném sledu. Ani po více než třiceti letech to nezestárlo.

(jš)

Sobota 14. 5. 2005 ČT 1 - 21.45 hodin a NOVA - 21.50 hodin

Běžné smrtelníky ohrožuje nejen záhrobí

Večery často přinášejí důkazy, jak ČT chce porazit nováckou konkurenci jejími vlastními zbraněmi - také nasadí akční podívanou, napěchovanou ohromujícími atrakcemi, ale přitom stupidní, hovící nejpokleslejším tužbám vidět krev a děsivosti. Tyto produkty se ani v nejmenším nezabývají problematikou násilí (jako třeba pamětihodný Mechanický pomeranč), ale násilí zneužívají jen ke zvýšení vlastní přitažlivosti.

Česká televize vytáhla hrůzostrašnou veteš nazvanou Belphegor: Fantóm Louvru. Režisér Jean-Paul Salomé ji zasadil do současných reálií, včlenil i dravé rockové rytmy. Opřen o výkonnou trikovou techniku sleduje řádění ducha uvolněného z egyptské mumie, která nebyla řádně pohřbena, takže nešťastník byl odsouzen navždy bloudit světem živých. A nenapadlo jej nic moudřejšího než si podmanit mysl půvabné Lisy (Sophie Marceauová), jejíž podivné chování začíná leckomu - a zvláště pak jejímu příteli - vrtat hlavou. Lisa pak potají a v noci navštěvuje egyptologické sbírky v Louvru, kde hlídače děsí až k smrti.

Režisér chce diváka hlavně strašit, vzdává se jakéhokoli humoru, který by vyprávění odlehčil, koketuje se záhrobní mystikou. Výsledkem je tuctová hororová historka s prolétavajícím duchem, případně s tajemnou bytostí v černém plášti a s maskou na obličeji. Utápí se v naivitě a neobratnosti, která bohužel není roztomilá ani odzbrojující, protože vyvěrá z neumětelství. Dřívější modernizace dávných "dábelských" hrdinů, řekněme Fantomase, si byly vědomy, že musí vsadit na parodii a humor, mají-li uspět. Nyní se absurdně prosazuje opačný trend - až (sebe)vražedná vážnost. Kromě Belphegora se to ještě týká příhod slavného lupiče gentlemana Arsene Lupina, nad nimiž můžeme kroutit hlavou prozatím jen v kinech. Hádejte, kdo jej natočil - zase Salomé!

Nova zařadila v Čechách natáčený a převážně v Čechách se též odehrávající thriller Česká spojka - jistě potěší turistickými pohledy na krásy našeho hlavního města, halené do večerních soumraků. Dlužno ovšem dodat, že Praha a přilehlé oblasti fungují jen jako malebná (a pro amerického diváka jistě i exotická) kulisa, kde se odehrávají složité hry špionážních služeb. Po Praze jistě zcela běžně chodívají okázalá církevní procesí, ocitnuvší se uprostřed vražedné střelby.

Oč jde? O zmatky kolem kufříkové nukleární zbraně, kterou za dvacet milionů dolarů nabízí ruská mafie a kterou chtějí získat balkánští teroristé, ochotni kvůli tomu vraždit bezmála na počkání. Ještěže Amerika, která jediná tomu může zabránit, má své špehy všude - a to ještě někteří o tom ani netuší. Přidrzlý, na ulici vyrostlý mládenec (Chris Rock) se musí hodně učit, aby získal patřičnou průpravu, ale nakonec prokáže, že obrana americké demokracie je mu zcela vlastní.

Film obsahuje veškeré žádoucí příměsi, jaké zvolený žánr vyžaduje, dokonce i humorné prostřihy, které však rychle mizí pod nánosem bujarého pronásledování a přestřelek. A nesmíme zapomenout na stále oblíbenou záchranu v poslední chvíli. Hádejte, na jaké číslici se zastaví displej, odpočítávající čas zbývající do výbuchu.

JAN JAROŠ

Neděle 15. 5. 2005 ČT 1 - 20.00 hodin

I balíci nakonec dokážou ocenit tradici

V úsměvné komedii Balíci, kterou nartočil Pavel Göbl, se patnáctiletí kluci z malého moravského městečka rozhodnou založit kapelu, protože touží dělat muziku svého srdce. Představy kluků o "té jejich" muzice se ale dostávají do rozporu s místními představami o hudební tradici a tím i do konfliktu s hodnotami, které uznávají jejich rodiče. Vznik kapely provázejí nejrůznější překážky. Při jejich překonávání kluci hledají sami sebe, aby nakonec zjistili, že originalita a vlastní kořeny jsou cennější, než bezmyšlenkovité kopírování cizích vzorů.

Do hlavních rolí mladých muzikantů začínající kapely obsadil režisér Pavel Göbl především neherce. Někteří z nich si zahráli už minulém režisérově snímku Šťáva. Pavel Göbl k tomu podotýká: "Obsazení Igora Veselého se nabízelo - je to muzikant. Navíc se od posledního filmu rozehrál a je přirozený. V Balících hrají i Iveta Pavlíková, Simona Hrabalová, Karin Strejčová a Sam Kolegár. Všichni jsou před kamerou neuvěřitelně bezprostřední." Z dospělých hvězd pak na obrazovce uvidíme například Oldřicha Navrátila.

Když do projektu vstoupil Pavel Göbl, doznal původní scénář Petra Bilíka a Pavla Holuba výrazných změn. "Tím, že scénář vznikal už před časem, objevily se v něm věci, které už mi přišly anachronické. Například: cena aparatury v původním scénáři byla daleko vyšší, než je dnes. Kluci si na ni měli vydělávat sběrem borůvek. Když jsem do hlavních postav obsadil konkrétní hochy, vůbec jsem si nedokázal představit, že by šli do lesa na borůvky; ba co víc: že by cokoliv takového vůbec mohli myslet vážně," říká Göbl a pokračuje: "Jednou jsem slyšel v rádiu, že někde v Rumunsku krachovala továrna a sto dělníků dvakrát týdně po dobu dvaceti měsíců odevzdávalo sperma. Vydělali milión a továrnu zachránili před krachem. Tuhle epizodu jsem vetknul do nového scénáře."

(top)