Pondělí
9. 5. 2005 Český rozhlas 3 - VLTAVA - 9.00 hodin
John Eliot Gardiner
uvádí Bachovy kantáty
Je
sympatické, když se renomovaný a uznávaný hudebník, znamenitý znalec určité
hudební epochy, vydá na půdu jiného žánru. Rozšiřuje si nejen své vlastní
obzory, ale dodává jistotu všem, kteří nenalézají zvláštní oblibu v
oživování historických stylů a nesdílejí nadšení na každým nově
rekonstruovaným traktátem o přesné dobové provozovací praxi. Gardiner, který
přesvědčil o svém dokonalém chápání barokní vokální hudby, přidává ke svému
Monteverdiho orchestru a ansámblu Angličtí barokní sólisté slohově další
soubor - Orchestr revoluční a romantický, který už hraje na novodobé
nástroje. Jedině tak může tlumočit instrumentační divy Beethovenovy
Berliozovy, Brahmsovy a Verdiho hudby. Velkolepé gaudium vyvolává anglický
dirigent u svých chápavých ctitelů provedením Veselé vdovy ve Vídeňské
státní opeře - poprvé v historii tohoto důstojného operního stánku. Stalo se
tak v lednu roku 1999 a už v květnu téhož roku provedl cyklus Beethovenových
symfonií ve Vídni a v Los Angeles. Všechny tyto přesahy nejsou v případě
Gardinera odlehčujícím výletem do neznámých hájů, ale spíše seriózním
přístupem k proměnlivé znějící realitě, obohacované každým krokem vpřed o
nové vlastnosti. Může-li být kvalitativně vyšší hodnocení rozsahu a různosti
zájmů nevšední osobnosti než je často citovaná formule "renesanční šíře",
pak zcela určitě patří siru Johnu Eliotovi Gardinerovi, nositeli řady
prestižních ocenění, který byl do šlechtického stavu povolán královnou
Alžbětou II. roku 1998.
RAFAEL BROM |