NOVÉ ZVUKOVÉ NOSIČE
Od
geometrie k fantazii
Vydání
souborného díla Bohuslava Martinů pro cembalo (Supraphon)
přibližuje pozoruhodnou kapitolu bohaté tvorby skladatele, který se cembalu
věnoval v různých etapách tvůrčího života. V úvodním Koncertu pro cembalo
a malý orchestr z roku 1935 originálně spojuje devět sólových nástrojů:
fagot, flétnu, troje housle, violu, violoncello, kontrabas a klavír
(kombinace cembala a klavíru je instrumentačním objevem B. Martinů). Skladba
zní v podání cembalistky Moniky Knoblochové půvabně a křehce; ač je
autor ve vyjadřovacích prostředcích úsporný a ve výrazu střídmý (což cembalu
sluší), jeho "návrat k Bachovi" není napodobováním baroka, ale veskrze
moderní hudbou. Vitální a melodicky pestré Promenády pro flétnu, housle a
cembalo vznikly o čtyři roky později, zvukově originální, uvolněnou
Sonátu pro cembalo, plnou hudebních nápadů, zkomponoval Martinů na
sklonku života. Invenční skladba, plná citovosti, reprezentuje závěrečnou
etapu skladatelova vývoje, který probíhal - dle jeho vlastních slov "od
geometrie k fantazii". Desku vhodně doplňuje Koncert pro cembalo a
flétnu, hoboj, klarinet, housle a violoncello Manuela de Fally, v němž
skladatel vychází ze starých španělských liturgických, dvorských a lidových
melodií. Mladá cembalistka Monika Knoblochová se Bohuslavu Martinů věnuje
dlouhodobě, i když její repertoár sahá od staré hudby přes klasický
repertoár až k skladbám 20. století.
(ap) |