Zpět na titulní stránku

číslo 42

Zpět na titulní stránku

vyšlo 10. 10. 2005

Jak to vidí


Miroslav Konvalina,
washingtonský zpravodaj Českého rozhlasu

ZKRAJE TÝDNE MIROSLAVA KONVALINY

O Bačovi

Smutné zprávy přicházejí nečekaně. Chystal jsem se do kanceláře v OSN a náhle mi volal americký kamarád Carl Fletcher a říká: "Dnes ráno zemřel ve svém srubu v Salaš Hills Bača."

Pro mnohé Čechy, Moravany, Slováky, Maďary a Němce byl Bača především pohostinným, rázným chlapíkem, který v pennsylvánských horách po více než čtvrt století jednou ročně organizoval závody na lyžích. Večer po slalomu si rodák z Českého Těšína brával svůj moravský kroj a valašku, rozděloval diplomy a medaile vždy tak, aby každý vyhrál a byl u Bači šťastný. V dobách, kdy se tady lidem z naší části Evropy stýskalo po domově, dával Bača emigrantům pocit, že jsou na chvilku doma, někde u něj, v Beskydech.

Letos v únoru předal Bača svůj čestný úřad organizátora lyžařských závodů v Pennsylvánii svému vnukovi. Dvaaosmdesátiletému horalovi ubývaly síly. Jednoho letního dne, když seděl u okna a díval se do krajiny, kterou si vybral, aby mu připomínala domov, přistál opodál vojenský vrtulník. Z něj vystoupila čestná jednotka amerického ministerstva obrany a předala Bačovi vyznamenání za chrabrost v boji s totalitou za studené války. Ukázal mi ten metál letos 4. července, na Den americké nezávislosti, dali jsme si panáka, mluvili jsme hodně o ženách, ale o tom, za jakých okolností uprchl před komunismem, mi s ohledem na bezpečnost rodiny říci nechtěl.

Až příští víkend dozní zvonění na valašský zvon v Salaš Hills v Pennsylvánii na paměť Bači, bude čas pomalu poodhalovat skutečný příběh Jiřího (George) Václava Parmy, muže, který v mládí bojoval proti Hitlerovi a pak s komunismem. Unikl zatčení v Československu, řadu let se v západní Evropě střetával s rozvědčíky východních tajných služeb - až do chvíle, než byl jako americký agent odhalen a musel okamžitě s celou rodinou tajně odletět do Spojených států.

Pro své americké sousedy byl Bačou, člověkem, z něhož vyzařovala láska k vlasti, i když nikdy nemohl říci, co pro ni vlastně udělal.