číslo 51 / 2006

Rozhlas Plus

Staří, ale dobří

Jako od Lady už to nebude

V současné době si lze obtížně představit populární hudbu bez vánočních písniček. A platí samozřejmě i to, že adventní a následný sváteční čas neodmyslitelně kolorují (mnohdy i v nesnesitelné míře) songy s vánoční tematikou. Síla klasických vánočních písniček je v tom, že dovedou navodit sváteční pohodu bez ohledu na venkovní počasí. Přitom je pikantní, že řada vánočních evergreenů oslavujících zasněženou, přírodu, sněhuláky, jmelí a svíčky na stromečku vznikla v ročním období teplotně velmi vzdáleném zimní idyle. To je třeba případ Christmas Song Mela Tormého nebo Purpury Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Přinášíme hrst vánočních impresí známých českých zpěváků starší generace, kteří mají v repertoáru nejednu vánoční skladbu, jak je zaznamenali autoři pravidelného písničkového pořadu Staří, ale dobří, který vysílá Český rozhlas 2 - Praha v sobotu od 16.30.

Petr Rezek: Já mám rád ještě víc než samotné svátky předvánoční dny. Proto se snažím mít Vánoce kompletně připraveny už týden předem, abych si mohl čas před Štědrým dnem vychutnat. Předloni jsem poprvé v životě nebyl na Vánoce doma, se ženou jsme odjeli na Šumavu na chalupu. S povolením pana hajného jsme si z lesa přinesli stromek, den před Štědrým den jsme vlastnoručně vylovili kapra z rybníka. Bylo to neskutečně kouzelné, a jsem rozhodnutý opakovat to každý rok.

Hana Zagorová: Vánoce mám nesmírně ráda, ale ještě více je má rád můj manžel. Stromeček máme ozdoben s velkým předstihem, za což mohou i praktické důvody. Například loni musel manžel odjet na delší dobu do Španělska, a tak ho už ozdobil na konci listopadu. Samozřejmě mám z vánočního času nejraději Štědrý den, a to už od božího rána. Měla jsem senzační rodiče, kteří nám dokázali připravit opravdu krásné Vánoce. Esencí půvabu těchto svátků je pro mě bílá květinka, která roste pod sněhem a které já říkám ledová fialka, i když mi jeden odborník prozradil, že se tak nejmenuje. Tatínek ji vždy o Vánocích vykopal na zahradě a přinesl do vázy.

Robert Křesťan: Právě teď u mě začíná životní období, kdy se začínám s Vánocemi smiřovat. Docela dlouhou dobu jsem se těch svátků hrozil. Uspěchanost, nervozita, zbytečné utrácení mi z nich, ačkoliv jsem měl malé děti, dělaly dobu málo snesitelnou. Teď jsem však postoupil do jisté vánoční dospělosti. Vnímám je ne už jako hrozbu, ale jako součást mého života, stále příjemnější. Jako zastavení v cestě životem, jestli to smím takto nabubřele vyjádřit.

Yvonne Přenosilová: Jako dítě jsem se na Vánoce vždycky moc těšila, ale to se změnilo v době dospívání, protože na Štědrý den se rodiče pokaždé pohádali. Vnitřně jsem si pak vztah k Vánocům obnovila, když byl kluk malý. Vánoce jsou zejména svátky dětí, co si budeme povídat, pro rodiče je to je jenom shon a blázinec.

Jaroslav Wykrent: Jedna moje vánoční písnička má zajímavou historii. Mám chalupu na Valašsku, na pomezí Moravy a Slovenska. Kdysi mě oslovila pražská redakce Československé televize, že do vánočního pořadu potřebuje nějakou vánoční písničku. A zavolali někdy na přelomu července a srpna, tedy uprostřed žhavého léta. Zrovna jsem pobýval na chalupě, když se mi ozvali kamarádi - manželé z Břeclavi s tím, že jim Mariánka Rottrová napsala, ať nachytaj ryby, vezmou víno a že je sraz u mě na chalupě. Kamarád chytil pětikilového kapra a pořádného sumce, navíc přivezl dva demižónky vína. Jenže od Marie přišel telegram, že nemůže přijet. Sumce jsme snědli, popili a příjemně se pobavili. Uplynuly dva týdny, který jsem strávil tím způsobem, že jsem si v parných dnech vymýšlel vánoční písničku. Manželka si najednou vzpomněla, že v mrazáku je ještě ten přivezený kapr. Navrhla mi: Co kdybych udělala kapra a bramborový salát? Tak jsme měli vánoční menu v srpnu a já jsem napsal vánoční píseň Sedneme si spolu k prostřenému stolu.

Karel Hála: I v souvislosti s vánočními svátky vzpomínám na svého tatínka, který byl velký pedant. U nás vždycky musel stát velký strom. Říkal jsem mu „strom republiky“. Tatínek na Štědrý den ve správný čas pootevřel okno, aby mohl přiletět Ježíšek. My jsme se šli mezitím vykoupat a obléci do pyžámek. Jednou zazvonil budík, tatínek se šel podívat, jestli už přiletěl Ježíšek, ale jak bylo otevřené okno, tak se udělal průvan, bouchly dveře a stromeček začal hořet. Pak to tatínek všechno svedl na maminku.

Jiří Suchý: Purpuru jsem se Šlitrem napsal na konci letních prázdnin, kdy jsme si řekli, že zkusíme napsat nějaké vánoční písničky. Napsali jsme jich tehdy celkem jedenáct a Purpura z nich nejvíc zabrala. Jinak jako dítě jsem Vánoce miloval, ale v posledních letech se mi nelíbí. Jsou nesmyslně hektické. Zvláště v Praze není na nich skoro nic hezkého. I když napadne sníh, je z něj okamžitě břečka. Mě by se líbily Vánoce jako od Lady, se sněhem, s dětmi s čepicemi a sáňkami. Ale takové už asi nezažiju.

JIŘÍ KASAL