číslo 10 / 2007

Televizní glosář

...Jana Jaroše

Miloš Forman stále aktuální

Miloš Forman býval za minulého režimu snad jediným emigrantem mezi filmaři, s nímž nebyl přerván kontakt - Amadea tu dokonce směl natáčet. Jeho význam ani tehdy nikdo nezpochybňoval. A svou pověst si udržel i později. ČT nyní připomněla jeho pětasedmdesátiny hned dvěma filmy. Prvním byl Valmont (14. 2.). Jako předloha posloužil román Nebezpečné známosti od Choderlose de Laclose, jenž si zvolil zvláštní tvar - své dílo koncipoval jako snůšku dopisů, které si vyměňují rozmarní šlechtičtí intrikáni. Nudu zahánějí jediným způsobem: pohrávají si s důvěřivostí i city svých obětí. Forman učinil protagonistou příběhu jednoho z těch, kteří se baví na úkor svých bližních - a jehož sebezpytné prohlédnutí přichází příliš pozdě. Možná někde tady nalezneme spojnici s dneškem.

Poté následoval muzikál Vlasy (18. 2.), zacílený proti válce ve Vietnamu, ale mnozí jej vnímali jako protest vůči jakémukoli nátlaku. Forman, inspirován kdysi skandálním divadelním představením, však nechtěl za každou cenu šokovat nějakými vnějškovými efekty, ostatně doba pokročila dál a mnohé, co kdysi pohoršovalo, mezitím ztratilo svou působivost. Proto se hlavně soustředil na zpodobnění protikladných postojů ve společnosti, rozevřených na osudu naivního mladíka z venkova. Chystá se rukovat do vietnamské války, což mu však počne rozmlouvat parta dlouhovlasých „hipíků“. Díky nim ochutnává dosud netušené radovánky, účastní se žertíků, které útočí na pokrytectví blahobytných vrstev. Ale ani rozpustilí vlasatci nejsou pouhými narušiteli veřejného pořádku: náhle mezi nimi vykrystalizuje odhodlání pomoci kamarádu i za cenu sebeobětování. Aneb: nezáleží na zevnějšku, nýbrž na tom, co se skrývá pod ním.

Autor je filmový a televizní publicista 

Foto archiv