číslo 14 / 2007

Jak to slyší

Juliána Fulajtárová, studentka

Seriál o době úzkosti, strachu, lži a klamu

Publikovaný text vznikl v semináři rozhlasové kritiky, pořádaném katedrou divadelní vědy FF UK a vztahuje se k šestidílnému seriálu Půlnoční pacient, který byl v premiéře vysílán ČRo 3 - Vltava od 8. října 2006.

Nedělní dopoledne nám od října do listopadu loňského roku zpříjemňoval šestidílný seriál Půlnoční pacient vysílaný na vlnách Českého rozhlasu Vltava. Po tuto dobu nás provázel a připomínal „dobu úzkosti a strachu, dobu lži a klamu“, dobu 50.let minulého století. Vznikl podle stejnojmenného románu Egona Hostovského (1908–1973), autora Všeobecného spiknutí (1961), Případu profesora Körnera (1932) či titulu Cizinec hledá byt (1947). Rodák z Hronova studoval v Praze a ve Vídni. Studia nedokončil. Pracoval v několika nakladatelstvích, poté na Ministerstvu zahraničních věcí ČSR (1937–1939). V době těsně před okupací se nacházel v Bruselu, odkud po 15. březnu 1939 uprchnul do Paříže a přes Lisabon do New Yorku, kde byl zaměstnán na československém konzulátu. Po válce se vrátil do ČSR i na své původní místo na MZV. V době uzurpace moci komunisty působil jako diplomat na ČS velvyslanectví v Norsku. Odtud odcestoval do New Yorku, kde se natrvalo usadil. Stal se učitelem českého jazyka, později také redaktorem Rádia Svobodná Evropa. Vzhledem k jeho životnímu osudu není divu, že se hrdiny jeho příběhů stávali především lidé, kteří opustili svou vlast.

Půlnoční pacient zachycuje příběh lékaře Arnošta Malíka, který emigroval z ČSR do USA, aby unikl režimu a své manželce Else. Ta ho totiž podvedla: vzala si ho na rozkaz představitelů Hitlerjugend, organizace, s níž spolupracovala. Když se tuto informaci Malík dozvěděl, pokusil se o sebevraždu. Do amerického Válečného psychologického institutu pošle svůj jedinečný projekt, na který mu odpoví plukovník Howard, a tím se začíná kolotoč plný pronásledování, nedůvěry, hledání pravdy, odposlouchávání a zneškodňování nepotřebných nebo nebezpečných lidí. Arnoštovi je nařízeno znovu otevřít ordinaci a vyléčit důležitou osobu, která ho bude navštěvovat přímo v jeho bytě - o půlnoci. Údajný pacient Alfons, pocházející také z Čech, musí zůstat v anonymitě, aby ho nenašla sovětská tajná služba. K jaké tajné službě pacient patří, doktor nezjišťuje, jen odhaduje. Sovětská i americká strana mají své lidi všude, a proto není divu, že o lékaři vědí úplně všechno. Během sezení s pacienty se Arnošt dozvídá střípky z celé akce. Pokusí se pomstít všem tajným službám a snaží se o navedení agentů proti vlastním šéfům. To se mu ovšem nedaří. Celý příběh končí sebevraždou pacienta a odvedením lékaře, který ho má identifikovat, do sídla tajné služby. I když svého půlnočního návštěvníka na fotografii pozná, jeho totožnost neprozradí. Slíbil mu přeci, že neumožní, aby se stal dalším vyškrtnutým ze seznamu nebezpečných „ protiamerických“ aktivistů.

Jan Kolář zdramatizoval prozaické dílo mistrně. Nutné krácení myšlenku ani příběh nenarušilo. Výkony rozhlasových herců byly na velmi slušné úrovni. Jan Hartl, Petr Nárožný i Vladimír Dlouhý ztvárnili své role s naprostou přirozeností. Také Vilma Cibulková v roli agentky skvěle rozpracovala svou roli svůdnice a mrchy. Tajemný hlas Františka Němce dodal příběhu napínavost a Blanka Bohdanová vtiskla postavě mateřský výraz.

Doba 50. let, kterou v příběhu reflektuje jazzová a swingová hudba, byla i u nás dobou nejistot, ale navíc demokracii nahradil totalitní režim, kulturní instituce se staly majetkem státu a cenzura probíhala na plné obrátky. Procesy s politickými vězni se odehrávaly na pozadí absurdních obvinění a vykonstruovaných příběhů. Proti tomu byl americký mc‘carthismus s výborem pro neamerickou činnost jen slabý odvar.