V
t o m t o č í s l e :
Jan
Schneider
Petr
Koudelka
Petr
Linhart
číslo 14 / 2007
|
V
t o m t o č í s l e : |
|
číslo 14 / 2007
|
|
Není k osedlání, kdo se volným cítí Básník a textař, jihočeský rodák Jan Schneider pomáhal kultivovat českou populární hudbu šedesátých let jako spolutvůrce písniček Hříbě, Oh, baby, baby, Přines ten klíč, Tony a mnoha jiných. Byl na počátku kariéry Marty Kubišové a Václava Neckáře. Počátek normalizace však vnesl radikální změnu do jeho pracovního, ale i osobního života. „Po Bratislavské lyře, kde zazněla moje píseň, která se vůbec nelíbila pánům Bilakovi a Štrougalovi, jsem odjel s ženou stanovat do Třeboně na Ostende. Nakonec jsme se přesunuli ještě jižněji...“ Konkrétně do Mnichova, kde získal Jan Schneider místo v české redakci Rádia Svobodná Evropa. Svým drsnějším hlasem promlouval k posluchačům za železnou oponou a zároveň psal básně. V rádiu sdílel redakční stůl s písničkářem a dobrým přítelem Karlem Krylem. „Byl jsem u zrodu každé jeho písně, kterou v exilu složil. Někdy, když jsem tvořil nějaký zahraničně politický komentář, mě to rozptylovalo, ale většinou jsem Karla velmi rád poslouchal.“ Po návratu demokracie v listopadu roku 1989 se Jan Schneider s manželkou - také novinářkou vrátil domů. Místo stanu na Ostende se uchýlili do panelového domu, nedaleko třeboňského rybníka Svět, byť z opačného břehu... >>
T
ý d e n í k R o z h l a s - p r o g r a m o v ý a k u l t u r n í t ý d e n í k |
Obsah čísla:
|
