číslo 34 / 2007

Nalaďte si

Voják a tajemník o srpnu 1968

Dvacátého srpna roku 1968 velvyslanec Sovětského svazu v Československu Červoněnko navštívil tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobodu a oznámil mu, že vojska pěti zemí překročila hranice Československa. Během noci a dalších dní obsadilo hlavní město a další území půl milionů sovětských, bulharských, polských, maďarských a východoněmeckých vojáků s těžkou vojenskou technikou. Kromě profesionálních speciálních jednotek byly do vojenské invaze zapojeny statisíce vojáků základní služby.

Událostem roku 1968 bude věnován další díl rozhlasového cyklu Příběhy 20. století. Český rozhlas Rádio Česko ho odvysílá v neděli 19. srpna pět minut po desáté hodině dopoledne, v repríze pak dokument zařadí Český rozhlas 1 – Radiožurnál v předvečer výročí okupace, v pondělí 20. srpna krátce po dvaadvacáté hodině.

Jedním z vojáků, kteří tehdy obsazovali Československo, byl i Rus Sergej Magid. „Co jiného očekávali od té zrůdy SSSR? Že jim to dovolí? Tak jsou pitomci. A jestli doufali, že budou bojovat, ale nakonec se vzdali, jsou zbabělci. Samozřejmě si nemyslím, že Češi jsou opravdu zbabělci nebo pitomci. Je to prostě jejich věčný dějinný omyl, jejich jakási mírumilovná povaha, když si myslí, že bude dobře s Hitlerem, Stalinem i s Brežněvem,“ říká Sergej Magid.

Odpor Čechoslováků v srpnu 1968 byl spontánní, beze zbraní. Lidé na ulicích diskutovali s okupanty, bránili svými těly Československý rozhlas, stavěli se do cesty projíždějícím tankům. Nebylo to nic platné. Sověti zatkli celou řadu lidí včetně tehdejšího tajemníka KSČ Alexandra Dubčeka. Dvaadvacátého srpna se do Prahy na mimořádný sjezd sjelo skoro tisíc československých komunistů. Na tomto takzvaném vysočanském sjezdu zvolili nové zástupce. V čele strany se ocitl do té doby málo známý Věněk Šilhán.

„Zemi zaplaví tisíce cizích tanků, které nikdo je nezval. Vy proti tomu protestujete a on vám (Gustáv Husák – pozn. redakce) řekne, že jste jednali proti stanovám. Něco tak odporného jsem dávno neslyšel. Mravnost a právo je na naší straně, máme proto právo jednat,“ vzpomíná na srpnové dny před devětatřiceti lety bývalý tajemník ÚV KSČ Věněk Šilhán.

Na vysočanském sjezdu přijali komunisté dodnes zapomenuté oficiální prohlášení proti invazi. Kdo se k tomuto prohlášení později v době normalizace přihlásil, byl vyhozen ze zaměstnání a jinak perzekvován. Věněk Šilhán šel ke krumpáči a později podepsal Chartu 77.

Šilhánovy vzpomínky a vyprávění bývalého sovětského vojáka Sergeje Magida připomenou tragické události srpna roku 1968.

MIKULÁŠ KROUPA