|
|
 Nápoj
lásky
jako pocta Pavarottimu
Hold velkému italskému tenoristovi Lucianu Pavarottimu vzdá
poslední listopadová operní sobota na stanici Český rozhlas 3
– Vltava. Do večerního vysílání byla zařazena opera Gaetana
Donizettiho Nápoj lásky na libreto Felice Romaniho.
Jde o záznam z Metropolitní opery v New Yorku z dubna 1974,
v němž Pavarotti účinkuje jako Nemorino po boku americké
zpěvačky Judith Blegenové v roli Adiny. V operním večeru
nazvaném Tribute to Luciano Pavarotti budete moci posoudit
mistrův hlas v největším rozkvětu přímo na scéně. Obyčejně
Metropolitní opera takováto velkorysá gesta nečiní. Povoluje
pouze přebírat přímé přenosy sobotních matiné, které máme
možnost slyšet v šestihodinovém časovém posunu. Záznamy
představení přísně střeží ve svém archivu, aby nemohly být
odcizeny pirátskými vydavatelstvími. Také tento snímek smí být
odvysílán pouze jednou v přesně vymezeném časovém limitu, pro
nějž se v angličtině užívá mrazivý výraz deadline.
Fotbal versus opera
Luciano Pavarotti se narodil 12. října 1935 v Modeně, v kraji,
který oplývá vínem, olivami, parmezánským sýrem a především
lidmi milujícími dobré jídlo, pití a zpěv. Zemřel tamtéž letos
6. září ve věku jedenasedmdesáti let na rakovinu slinivky. Co
v tomto umělci ztrácí kulturní veřejnost a operní návštěvníci,
lze jen těžko zhodnotit. Byl jedním z nejpopulárnějších tenorů
vůbec a jeho jméno se staví hned vedle italského tenoristy
Enrika Carusa. Talent Luciano zdědil po otci, modenském
pekaři, který se – ač hlasově skvěle disponován – nedal na
profesionální dráhu operního pěvce z prozaického důvodu: trpěl
přílišnou trémou. Otec vedl chlapce ke zpěvu odmalička a asi
v devíti letech ho přihlásil do místního farního sboru. Více
než zpěv ale Luciana zajímal sport – především fotbal. A tak
Pavarotti řešil po škole dilema, zda se stát profesionálním
fotbalistou, nebo zpěvákem. Konečně calcio (kopaná) a lirica
(opera) otřásají srdcem každého obyvatele Apeninského
poloostrova.
Poté, co navštívil koncert slavného italského tenoristy
Benjamina Gigliho, hudba u tehdy devatenáctiletého Luciana
Pavarottiho převážila. Začal studovat zpěv nejdříve u Arriga
Pola a později u Ettore Campogallianiho, který byl rovněž
učitelem slavné sopranistky Mirelly Freniové. Výuka však
pokračovala pomalu a úspěch se stále nedostavoval. Zlom nastal
až v roce 1961 – to bylo Pavarottimu šestadvacet. Tehdy
debutoval v Reggio Emilia jako Rudolf v Pucciniho Bohémě.
Následovala menší angažmá v Amsterdamu, Vídni, Curychu a
Londýně.
Král vysokých cé
Ale to vše by nepomohlo k velké světové kariéře. Zásluhu na
jeho vzestupu měla australská sopranistka Joan Sutherlandová,
která ho přizvala k umělecké spolupráci při účinkování
v americkém Miami. Po jejím boku zpíval Edgarda v Donizettiho
Lucii z Lammermooru. Pak se Sutherlandovou a jejím manželem,
dirigentem Richardem Bonyngem, odjel na velké australské
turné. Po něm už následovala milánská La Scala a londýnská
Covent Garden. Nepříliš se zdařil Pavarottiho debut
v newyorské Metropolitní opeře v roce 1968: je třeba ale
vědět, že v té době prodělával asijskou chřipku a zpíval
v horečce. O něco později si to bohatě vynahradil. Jeho
vystoupení na této scéně z poloviny sedmdesátých let mu
vynesla přezdívku Král vysokých cé, zejména v postavě Tonia
v Donizettiho Dceři pluku.
V širokou známost vešel svými televizními operními přenosy,
největší popularitu mu přineslo účinkování ve „hvězdném týmu“
Tří tenorů. Společně s José Carrerasem a Plácidem Domingem
zazpíval na koncertu při fotbalovém mistrovství světa v roce
1990, který se přenášel do celého světa. Tehdy se jeho jméno
patrně jednou provždy spojilo se slavnou árií Nessun dorma,
kterou přednáší Kalaf v Pucciniho opeře Turandot a korunuje ji
vysokým há při slovech vincero (zvítězím).
Luciano Pavarotti měl v oblibě i moderní rockovou a popovou
hudbu, což dokládá několik jeho vystoupení se Stingem, irskými
U2 nebo Bryanem Adamsem. Tato aktivita měla bezesporu
pozitivní vliv na popularizaci vážné hudby. Za umělecké
zásluhy, za kulturně osvětovou a charitativní činnost byl
Luciano Pavarotti ve své vlasti vyznamenán titulem Cavaliere
di Gran Croce – Rytíř velkého kříže.
Ivan Ruml, hudební redaktor ČRo 3 – Vltava
Foto
archiv |
