Číslo 47 / 2007.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor se spisovatelem.
Ivanem Klímou.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 


 


 

Luciano Pavarotti zemřel letos 6. záříNápoj lásky
jako pocta Pavarottimu

Hold velkému italskému tenoristovi Lucianu Pavarottimu vzdá poslední listopadová operní sobota na stanici Český rozhlas 3 – Vltava. Do večerního vysílání byla zařazena opera Gaetana Donizettiho Nápoj lásky na libreto Felice Romaniho.

Jde o záznam z Metropolitní opery v New Yorku z dubna 1974, v němž Pavarotti účinkuje jako Nemorino po boku americké zpěvačky Judith Blegenové v roli Adiny. V operním večeru nazvaném Tribute to Luciano Pavarotti budete moci posoudit mistrův hlas v největším rozkvětu přímo na scéně. Obyčejně Metropolitní opera takováto velkorysá gesta nečiní. Povoluje pouze přebírat přímé přenosy sobotních matiné, které máme možnost slyšet v šestihodinovém časovém posunu. Záznamy představení přísně střeží ve svém archivu, aby nemohly být odcizeny pirátskými vydavatelstvími. Také tento snímek smí být odvysílán pouze jednou v přesně vymezeném časovém limitu, pro nějž se v angličtině užívá mrazivý výraz deadline.

Fotbal versus opera
Luciano Pavarotti se narodil 12. října 1935 v Modeně, v kraji, který oplývá vínem, olivami, parmezánským sýrem a především lidmi milujícími dobré jídlo, pití a zpěv. Zemřel tamtéž letos 6. září ve věku jedenasedmdesáti let na rakovinu slinivky. Co v tomto umělci ztrácí kulturní veřejnost a operní návštěvníci, lze jen těžko zhodnotit. Byl jedním z nejpopulárnějších tenorů vůbec a jeho jméno se staví hned vedle italského tenoristy Enrika Carusa. Talent Luciano zdědil po otci, modenském pekaři, který se – ač hlasově skvěle disponován – nedal na profesionální dráhu operního pěvce z prozaického důvodu: trpěl přílišnou trémou. Otec vedl chlapce ke zpěvu odmalička a asi v devíti letech ho přihlásil do místního farního sboru. Více než zpěv ale Luciana zajímal sport – především fotbal. A tak Pavarotti řešil po škole dilema, zda se stát profesionálním fotbalistou, nebo zpěvákem. Konečně calcio (kopaná) a lirica (opera) otřásají srdcem každého obyvatele Apeninského poloostrova.

Poté, co navštívil koncert slavného italského tenoristy Benjamina Gigliho, hudba u tehdy devatenáctiletého Luciana Pavarottiho převážila. Začal studovat zpěv nejdříve u Arriga Pola a později u Ettore Campogallianiho, který byl rovněž učitelem slavné sopranistky Mirelly Freniové. Výuka však pokračovala pomalu a úspěch se stále nedostavoval. Zlom nastal až v roce 1961 – to bylo Pavarottimu šestadvacet. Tehdy debutoval v Reggio Emilia jako Rudolf v Pucciniho Bohémě. Následovala menší angažmá v Amsterdamu, Vídni, Curychu a Londýně.

Král vysokých cé
Ale to vše by nepomohlo k velké světové kariéře. Zásluhu na jeho vzestupu měla australská sopranistka Joan Sutherlandová, která ho přizvala k umělecké spolupráci při účinkování v americkém Miami. Po jejím boku zpíval Edgarda v Donizettiho Lucii z Lammermooru. Pak se Sutherlandovou a jejím manželem, dirigentem Richardem Bonyngem, odjel na velké australské turné. Po něm už následovala milánská La Scala a londýnská Covent Garden. Nepříliš se zdařil Pavarottiho debut v newyorské Metropolitní opeře v roce 1968: je třeba ale vědět, že v té době prodělával asijskou chřipku a zpíval v horečce. O něco později si to bohatě vynahradil. Jeho vystoupení na této scéně z poloviny sedmdesátých let mu vynesla přezdívku Král vysokých cé, zejména v postavě Tonia v Donizettiho Dceři pluku.

V širokou známost vešel svými televizními operními přenosy, největší popularitu mu přineslo účinkování ve „hvězdném týmu“ Tří tenorů. Společně s José Carrerasem a Plácidem Domingem zazpíval na koncertu při fotbalovém mistrovství světa v roce 1990, který se přenášel do celého světa. Tehdy se jeho jméno patrně jednou provždy spojilo se slavnou árií Nessun dorma, kterou přednáší Kalaf v Pucciniho opeře Turandot a korunuje ji vysokým há při slovech vincero (zvítězím).

Luciano Pavarotti měl v oblibě i moderní rockovou a popovou hudbu, což dokládá několik jeho vystoupení se Stingem, irskými U2 nebo Bryanem Adamsem. Tato aktivita měla bezesporu pozitivní vliv na popularizaci vážné hudby. Za umělecké zásluhy, za kulturně osvětovou a charitativní činnost byl Luciano Pavarotti ve své vlasti vyznamenán titulem Cavaliere di Gran Croce – Rytíř velkého kříže.

Ivan Ruml, hudební redaktor ČRo 3 – Vltava

Foto archiv


  Rozhovor s Ivanem Klímou                   Jak to vidí Rudolf Křesťan                  Nápoj lásky jako pocta Pavarottimu