|
|
 Taková
(ne)byla doba!
Autentické vzpomínky pamětníků a protagonistů moderních dějin
českého národa přináší týden co týden dokumentární cyklus
Příběhy 20. století. Pro Rádio Česko ho připravují Mikuláš
Kroupa a Adam Drda. Čerpají z archivu občanského sdružení Post
Bellum, jehož reportéři dosud shromáždili svědectví téměř
devíti stovek lidí. Společným dílem obou novinářů je kniha
Kruté století, která vychází v těchto dnech. „Nejde o
enycklopedický výčet událostí a dat, ale o skutečné lidské
příběhy,“ říká Mikuláš Kroupa.
Jaký byl klíč při výběru příběhů pro knižní podobu cyklu?
Žádný zvláštní klíč jsme hledat nemuseli. Za dva roky, co
Příběhy 20. století vysíláme, jsme udělali asi sto dílů. Když
toho máte tolik, zjistíte, že klíč k práci s pamětníky je
prostý: vnímat jejich vyprávění v kontextu, nechat působit
mozaiku, která před vámi vyvstává. Chvíli jí nerozumíte, ale
pak se její obraz začne zpřesňovat.
Proč Kruté století?
Některé z příběhů jsou dobrodužné, jiné smutné, další vás
popouzejí svojí drzostí, u mnohých vás přepadne lítost. Ve
skutečnosti jsou všechny součástí čehosi širšího a bohužel
nesmírně krutého, co spáchali lidé ve 20. století. Nikoli doba
nebo ideologie. Každý námi popisovaný příběh je zároveň
součástí příběhu jiného, vzájemně na sebe navazují, doplňují
se, prolínají, dávají smysl tomu druhému.
Zahrnuje kniha osud, který je pro 20. století v této zemi
příznačný?
Takový je třeba příběh Tomáše Sedláčka, muže který za druhé
světové války prošel bojišti západní i východní fronty. A co
ho čekalo v zemi, za kterou bojoval? Zatčení ponižování,
mučení a věznění. Příznačný je ale také osud Karla Vaše.
Podobně jako Sedláček je i on válečný veterán, byl vězněn v
gulagu i doma. Jenomže rozdíl mezi oběma je zásadní. Sedláček
je hrdina, člověk, který se vědomě a s nasazením vlastního
života postavil proti totalitám 20. století. Vaš byl naopak
vykonavatelem rudé totality. Oba příběhy se odehrály ve stejné
době, ve stejných kulisách. Oba jsou součástí „paměti národa“.
Vy jste s Karlem Vašem hovořil osobně.
Je to naprosto výjimečná persona minulého století. Prošel snad
vším, co minulé století „nabízelo“. Byl to neomezený vládce,
válečník, kat, politická oběť, vězeň. A dnes je to
pozapomenutý stařík z domova důchodců. Je to člověk, který se
směje českým soudcům, kteří ho omilostnili z důvodu promlčení.
Myslím, že Vaš by obžalobu sama sebe vypracoval jistě lépe než
současní vyšetřovatelé Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů
komunismu. Při setkání s ním jsem si uvědomil, jak snadno lze
historii vykládat naruby, zamlčovat nebo zastírat těžko
vyvratitelná fakta. Díky Vašovi jsem začal být ostražitý na
prohlášení typu: „Nikdy jsem nikomu neublížil“ nebo „Taková
byla doba!“
Vyprávíte i příběhy „antihrdinů“. Proč?
I tito lidé jsou součástí paměti národa a mají právo vyprávět
svůj životní osud. Mají také právo na odpuštění, zvláště pokud
si jsou vědomi toho, co spáchali. Vážím si například bývalého
majora StB Vratislava Herolda, o kterém je v knize také řeč.
Je mu líto zpackaného života. Chtěl být bojovníkem proti
nacismu, a stal se fízlem jiné a podle něj ještě horší
totality.
Nově zřízený Ústav pro studium totalitních režimů systematicky
vytahuje z české skříně jednoho kostlivce za druhým. Naposledy
odtajnil dokumenty, podle kterých spisovatel Milan Kundera
udal komunistické policii člověka, který poté strávil čtrnáct
let v lágru. Jak vnímáte tento druh vyrovnání s minulostí?
Neříkejme, že je to český kostlivec! Je to hnusný kostlivec
Milana Kundery a jemu podobných, nikoliv můj ani národa.
Pramálo mě zajímá, jak moc to pošramotí pověst světoznámého
spisovatele a disidenta. Oběti odporného fízlování mají právo
vědět, kdo je udal. Pokud to neuděláme my, udělají to naše
děti, které se budou se ptát: Co jste dělali, když mezi vámi
beztrestně chodili lidé, kteří páchali amorální činy, ba
zločiny, a vedle nich žili bez povšimnutí jejich oběti, které
žádaly spravedlnost alespoň v podobě pravdivého příběhu?
Na konci října spouštíte projekt Paměť národa. O co jde?
Jde o nějvětší evropskou databázi vzpomínek pamětníků. V
prvních vteřinách dne 28. října budou na adrese
www.pametnaroda.cz zveřejněny stovky portrétů a vzpomínek
pamětníků. To obnáší asi tisíc hodin zvukových záznamů, na tři
tisíce stran odborných a životopisných autorských textů a
zhruba tisíc fotografií. Stačí se tu zaregistrovat jako
badatel a mozaika příběhů 20. století vám vyrazí dech!
René Kočík
Foto Luboš Servus |
