|
|
 Jak se studenti vzepřeli nacistické diktatuře
V nacistickém Německu se vyskytlo jen málo odvážlivců, kteří
by otevřeně vystoupili proti režimu. Nedávno kina uvedla
Valkýru o nezdařeném atentátu na Hitlera, několika filmových
zpracování se dočkaly i osudy sourozenců Schollových,
vysokoškoláků, kteří spolu se svými přáteli zvolili zdánlivě
neúčinnou formu protestu – rozhazovali protestní letáky. Avšak
běsnění, které svým počínáním rozpoutali, prozrazuje, že byli
vnímáni jako mimořádně nebezpeční: vždyť studovali na vysoké
škole, odkud měla vycházet budoucí „nadčlověčenská“ elita.
 Snímek
Poslední dny Sophie Schollové, nyní uváděný Českou televizí,
přitom není prvním titulem, který se těmito událostmi zabýval.
Už dříve se i v českých kinech promítaly filmy Bílá růže a Pět
posledních dnů. Tentokrát se však pozornost režiséra Marca
Rothemunda soustředí hlavně na titulní hrdinku, kterou
ztvárnila Julia Jentschová (pamatujeme si ji třeba z Menzelovy
tragikomedie Obsluhoval jsem anglického krále). Sophii
zvěrohodnila, zbavila prvoplánového heroismu: dívka se zprvu
snaží zapírat a své dopadení vykládat na souhru nešťastných
událostí. Jen nenápadná gesta, skrytá očím vyšetřovatele,
třeba křečovité mnutí rukou sepjatých na kolenou, prozrazují,
jak s vypětím všech sil přemáhá rozrušení, jak hledá odvahu
nepodlehnout strachu.
Rothemundův snímek se vyhýbá jakékoli karikatuře nacistické
zvůle: průběh vyšetřování i chování dozorců je nanejvýš
korektní, vyšetřovatel Mohr se Sophii dokonce snaží naznačit
možnost záchrany, pokud by přiznala, že ve své naivitě byla
svedena a pomýlena. Nikdo s ní ani s jejími přáteli nezachází
hrubě, nikdo ji nemučí, vyšetřování se odvíjí korektně a až
úzkostlivě se drží dokazatelných faktů.
V soudním přelíčení se dívka vzepne ke statečné obhajobě svých
skutků i smýšlení – před oněmělým davem uniformovaných mužů a
vyrušována jen řevem krvelačného prokurátora vysvětluje, proč
Hitler vede Německo do záhuby. Přemýšlivá hrdinka přitom
nehlásá nějaká plamenná revoluční hesla. Je to hluboce věřící
dívka, která u Boha hledá uklidnění (jak dokládá i návštěva
pastora) – Jentschová tuto oduševnělost vyjadřuje ztišeným
hlasem, věrohodně postihuje, jak Sophie pozvolna spěje od snah
zachránit se zapíráním až k hrdému rozhodnutí stát za svým
přesvědčením až do konce.
Film Poslední dny Sophie Schollové uvede ČT2 v úterý 21. dubna
ve 20.30.
Jan Jaroš, filmový kritik |
