|
|
 Když
do zásnub zasáhne samotné peklo
Do štědrovečerní pohody letos premiérově vstoupí další česká
filmová pohádka Peklo s princeznou (24. 12., ČT1, 19.00). V
klání s klasikou dávnou i nedávnou (počínaje Pyšnou princeznou
a konče Andělem Páně) asi nezvítězí, ale přinejmenším zaujme,
i když předkládaný příběh není úplně objevný: Princ a
princezna ze spřátelených království, kteří se mají brát,
nemají o vnucovaný sňatek zájem, dokonce utečou z rodičovského
dohledu. Samozřejmě se setkají, aniž jeden druhého pozná, a
zamilují se do sebe. Připadá vám to známé? Nemýlíte se,
podobně je vystavěna již klasická Šíleně smutná princezna. Jen
místo hladomorny se dočkáme rovnou pekla. Smyšlenka, že o
princeznu má zájem samotný Lucifer, totiž vzbudí hněv
skutečného pekelníka. Však se také dotčeně táže: „Kdo to zase
bere moje jméno nadarmo?“
 Scénář
napsal Miroslav Buberle (vypomáhala Marie Poledňáková), jenž
si pohádku vyzkoušel už v čistě televizní komedii Až kohout
snese vejce. Režie se ujal Miloslav Šmídmajer. Zdárně sloučil
dobrodružnou linii útěku obou protagonistů s jistou komediální
nadsázkou na jedné straně a romantickým zaoblením na straně
druhé. Jak už to v českých pohádkách bývá, ústřední pár je
výrazově matnější, jakoby rozplizlejší nežli daleko sytější a
zábavnější kresba vedlejších figur.
Přesto představitelé ústřední dvojice zaujmou. V roli prince
Jeronýma, zprvu snad trochu nekňubovitého, ale v posledku
přece jen rozhodného, poznáváme Jiřího Mádla, princeznu
Anetku, až pubertálně vztekavou a prostořekou, si zahrála
stále jasněji zářící hvězdička Tereza Voříšková. Jeroným a
Anetka chtějí zaujmout právě svou řekněme zesoučasnělou
nevycválaností a vyhlížejí, jako kdyby se při nějakých
prázdninových hrátkách do pohádkových kostýmů jen nezávazně
převlékli.
Peklo s princeznou, které v zářivě barevné škále nasnímal
Martin Duba, zaujme i podmanivými přírodními sceneriemi a
honosnými zámky, v jejichž komnatách se hrdinové sebejistě
pohybují. Avšak nejpřitažlivější položkou jsou vtipné
rozmluvy, rozmíšky a sváry, které mezi jednotlivými hrdiny
propukají. Zejména ženské postavy se vyznačují notně
proříznutou pusou – od princezniny tvrdohlavosti přes
královninu ráznost až k zamilované čertici, proti jejíž
výřečnosti nic nezmůže ani nejvyšší pekelník. A pozornější
divák si jistě všimne drobné epizody pospávajícího čerta,
kterého si s chutí zahrál Miloš Forman. Není to náhoda:
Šmídmajer o světoznámém režisérovi natočil už několik
dokumentů. A nyní jej vtěsnal i pod svou režisérskou taktovku.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
