Číslo 41 / 2012.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s psychiatrem, učitelem a teologem.
Maxem Kašparů.

Kde je inteligentní slovo doma

Je to deset let, co se z éteru poprvé ozvala Šestka, tedy publicistická stanice Český rozhlas 6, a to samostatně. To slovo je důležité, protože úplně poprvé se Šestka ozvala před sedmnácti lety ve spolupráci s Rádiem Svobodná Evropa a dalšími zahraničními rozhlasy, vysílajícími v češtině a slovenštině. Byly to stanice, které v dobách komunistického režimu přinášely svobodné informace a také naději na lepší budoucnost žurnalistiky: Hlas Ameriky, BBC a Deutsche Welle.

Vznik Šestky i samostatné Šestky si připomínáme 1. října. To datum vypadá pro Šestku osudově, ale vysvětlení je jednoduché. Protože se vznik Šestky často odvíjel od jejího předchůdce, Rádia Svobodná Evropa, které bylo financováno ze zdrojů Kongresu Spojených států amerických, vždy na konci září se konaly nějaké změny, neboť končil americký rozpočtový rok.

Úplně samostatní

Když se česká redakce Rádia Svobodná Evropa přestěhovala v roce 1994 z Mnichova do Prahy na Vinohradskou 12 do prostor pronajatých Českým rozhlasem a zahájila s ním těsnou spolupráci – a naplno se tak stalo také 1. října –, obdržela též svůj první plně samostatný rozpočet, a to pouze na jeden rok. Tehdy se zrodila myšlenka, u jejíhož zrodu stáli někdejší generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek a prezident českého Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček, vysílat na jedné frekvenci programy českých redakcí v úvodu zmíněných zahraničních stanic a slovenské Svobodné Evropy, která stále fungovala v původním sídle v bavorském Mnichově a později také už v Praze v bývalém Federálním shromáždění. Tak vznikl 1. října 1995 Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa, první rozhlasová stanice v České republice vysílající výhradně mluvené slovo. Slyšet byla na středních vlnách Svobodné Evropy 1287 kHz, jež jí byly přiděleny roku 1990, a později na frekvenci Českého rozhlasu 1233 kHz, která se mu vrátila po skončení vysílání soukromého Rádia Echo.

V roce 1998 začala stanice vysílat z budovy Českého rozhlasu v Dykově ulici na pražských Královských Vinohradech, protože nový studiový dům v Římské 15 se teprve stavěl. Pobyt na tomto provizorním pracovišti měl trvat dva roky, protáhl se ale na čtyři pro „Svobodku“ a na třináct pro Šestku. Postupem času docházelo k rušení zahraničních stanic, protože vysílatelé měli dojem, že česká demokracie upevňuje své pozice natolik, že alternativní vysílání už nebude potřeba. Poslední zhasne, říká se, a tím posledním zahraničním rozhlasem bylo právě Rádio Svobodná Evropa, které své české vysílání ukončilo 30. září 2002. Předzvěstí tohoto konce byl už odchod Pavla Pecháčka z postů prezidenta Svobodné Evropy a šéfredaktora Šestky. Funkce byly rozděleny mezi dosavadní Pecháčkovu zástupkyni Olgu Kopeckou a místo šéfa Šestky obsazoval už Český rozhlas. Stal se jím Ivan Štern, dosavadní náměstek programového ředitele. To bylo na podzim 2001, ve vzrušeném období po 11. září, kdy americké instituce včetně Svobodné Evropy řešily důsledky bezprecedentního teroristického útoku na Washington a New York a jejich zahraničněpolitické preference se významně měnily. Svobodná Evropa se chystala vysílat do problémových oblastí světa a ukončení spolupráce s Českým rozhlasem bylo jen otázkou času. A stalo se tak hned na závěr rozpočtového roku 2002.

Rozvod jako řemen

Od toho, co jsme popsali výše, se odvíjí současné kulaté výročí Šestky. Poté co se 30. září kolegové ze Svobodné Evropy ve večerním vysílání hlavního publicistického pořadu Události a názory dojemně s posluchači rozloučili s tím, že jejich stanice bohužel po padesáti letech neodvratně končí, ozvalo se 1. října v tradiční ranní repríze tohoto pořadu, posunuté na sedmou a přejmenované na Názory a argumenty, že vysílání Českého rozhlasu 6 samozřejmě dále pokračuje. Letos tomu bude deset let. Předání štafety mezi Svobodnou Evropou a Českým rozhlasem nebylo zcela bezproblémové, někteří končící kolegové pociťovali hořkost, že je Český rozhlas nemůže všechny převzít, a dávali to najevo hlavně těm, kteří s rozhlasem pokračovali. Trochu absurdní byla i příprava zmíněného pořadu z 30. září. Byl vždy natáčen po páté hodině odpolední, vysílal se po osmnácté a reprízoval ráno v šest. Bylo třeba připravit dva pořady, z nichž každý se už tvářil samostatně a přinesl zcela jiné příspěvky. Jediné, co měly společné, bylo vyjádření tehdejšího prezidenta Václava Havla ke konci české „Svobodky“, které poskytl oběma pořadům. Byl to zkrátka rozvod jako řemen.
V prvním vysílání pořadu Názory a argumenty, které jsem měl tu čest moderovat, nám ale poskytl rozhovor novinář Pavel Tigrid, první ředitel mnichovské redakce Rádia Svobodná Evropa, a to představovalo pro Šestku mimořádnou kontinuitu. Tigrid hovořil o tom, že Český rozhlas s koncem Svobodné Evropy přebírá plně roli, kterou dosud plnila Svobodná Evropa. „Od roku 1951 vysílala Svobodná Evropa za nesvobodný Československý rozhlas. Nyní bude svobodný Český rozhlas vysílat za Svobodnou Evropu,“ padlo v rozhovoru. Udržení tohoto pořadu nebylo na začátku ale jednoduché, většina jeho spolupracovníků odešla, i když se posléze začali postupně vracet. Šéfredaktorem Šestky zůstal Ivan Štern, který garantoval její první vysílací schéma. Od Svobodné Evropy se nelišilo pouze ve struktuře vysílání. Zůstaly tradiční desetiminutové aktuální zprávy a pořady byly buď padesátiminutové, nebo třiceti- a dvacetiminutové. Vysílání bylo o něco zkráceno, ale trvalo do půlnoci a končilo státní hymnou.

Názory a novinky

Většina pořadů se Svobodnou Evropou odešla a bylo nutno vytvořit nové. Zůstal jen hlavní publicistický pořad Názory a argumenty, který navázal na Události a názory, jeden z nejstarších a nejtradičnějších pořadů Svobodné Evropy, u jehož zrodu stál ještě Ferdinand Peroutka, první ředitel a zakladatel československého vysílání Rádia Svobodná Evropa. Základem pořadu zůstaly politické komentáře, hlavní Peroutkův žánr, ale také analýzy, fejetony a nedělní debaty u kulatého stolu. U jeho mikrofonu se střídali například Sláva Volný, Karel Jezdinský, Karel Moudrý nebo Lída Rakušanová, která s „Názory“ spolupracuje a moderuje je dodnes. Tento pořad byl i tak trochu symbolem roku 1989 – na podzim předcházejícího roku přestal komunistický režim „Svobodku“ rušit a právě ona přinášela svobodné informace o této pohnuté etapě našich dějin včetně zpráv z demonstrací ze zemí tehdejšího sovětského bloku i ze samotného gorbačovského Sovětského svazu, které českoslovenští komunisté už začali cenzurovat a upravovat. Pořad byl ještě československý, zněla v něm ale slovenština i v moderaci, a znělka byla dvojjazyčná, i když rozdíl byl malý.
Pořad Názory a argumenty se dodnes snaží být pořadem hlavně rozhlasového komentáře, seriózní žurnalistiky, ale také otevřenosti všem názorům a postojům, které jsou ve společnosti relevantní. Tím naplňuje i veřejnoprávní status, jenž vyplývá ze zákona i z kodexu Českého rozhlasu.
Dalším pořadem Šestky převzatým ze Svobodné Evropy bylo třicetiminutové diskusní Studio Stop, které už je plodem spolupráce s Českým rozhlasem. Vzniklo až v roce 1996, ale jako první pořad společné Šestky. Reagoval na potřebu doplnit pořady Svobodné Evropy o ryze diskusní formát. Většina z nich byla z doby nesvobody přece jen poněkud statická a často pouze čtená. Studio Stop přineslo živé aktuální debaty, a tím doplnilo a výrazně rozšířilo nedělní diskusní pořady a ve víceméně nezměněné podobě se vysílá na Šestce dodnes, jen bylo prodlouženo na padesát minut. Třetím pořadem „Svobodky“ byla Zeměžluč, na rozhlasových vlnách ojedinělý ekologický magazín, který přivedl do vysílání dlouholetého novináře zabývajícího se touto problematikou Čestmíra Klose. Také on ho vyráběl ve spolupráci s Českým rozhlasem a rovněž se vysílá dodnes.

Nové pořady Šestky vznikaly postupně už při příchodu Ivana Šterna do Českého rozhlasu 6 – Rádia Svobodná Evropa, a to v cyklu Je to na vás. Dostal na této stanici výborný dopolední vysílací čas, ač původně se uvažovalo o čase večerním, do kterého se pak tyto pořady trochu paradoxně zase dostaly s přechodem Šestky na večerní vysílání. Mnohé z nich znají posluchači i z dnešní Šestky. Je to například pořad Lidé pera, volně navazující na vysílání Událostí a názorů, které se čas od času věnovaly českému politickému myšlení, jak ho prezentovaly menšinové časopisy a revue. Četlo se i z politické literatury a oživily se některé starší texty z dob disentu v nezapomenutelném podání herce Radima Vašinky v pořadu Nežádoucí texty. V rámci cyklu Je to na vás vznikl pořad Média v postmoderním světě, rovněž rozhlasově unikátní projekt pravidelných diskusí o moderních médiích. Jiný cyklus byl věnován neziskovým organizacím, české justici a místní politice.

Ti, kdož mají co říct

Pořad Pamětníci zase přinášel pravidelné umělecky zpracované portréty osobností, které měly na co vzpomínat. Pořad Kořeny, který připravovala Květa Neradová, pravidelně komentoval kapitoly o původu a vlivu monoteistických náboženství. Pokusem o politickou satiru byl pořad Dobrý názor. Historik Milan Kudrys spolu s režisérem Petrem Mančalem přišli s nápadem na historický pořad objasňující dávné souvislosti dnešních společenských dějů – Historie věčně živá. Dalšími pozoruhodnými počiny Šestky bylo vysílání alternativního magazínu Rádium, zárodku pozdější stanice pro mladé Wave, čtení předpůlnočních biblických Žalmů a příprava internetového Rádia na přání, předchůdce dnešního iRádia, které bylo pro celý Český rozhlas poprvé spuštěno právě na Šestce. Za zmínku dále stojí obnovení relace Svobodné Evropy Demokracie v teorii a praxi, kterou připravovali profesoři Zdeněk Suda a Vojtěch Cepl pod novým názvem Člověk a demokracie. A také spolupráce se zahraničním vysíláním Českého rozhlasu 7 – Rádia Praha, které na Šestce vysílalo dvouhodinové relace pro cizince, žijící v České republice.

Dalším osudovým datem byl pro Šestku 1. březen 2004, kdy přešla na šestihodinové večerní vysílání. Většina pořadů zůstala zachována, už ale bez cyklu Je to na vás, a přešla do večerních časů. Některým z nich to vysloveně prospělo, od začátku byly koncipovány spíše do večerního vysílání. V této podobě vysílá Šestka s drobnými změnami dodnes. Větším zásahem bylo jen obnovení předpůlnoční reprízy pořadu Názory a argumenty tak, jako tomu bylo ve vysílání Svobodné Evropy. A tradice prvních říjnů se završila v roce 2011, kdy Šestka začala vysílat opět z Vinohradské 12, byť vzhledem k víkendu se tak stalo až třetího října.
Historie Šestky byla vždy historií stanice inteligentního slova na rozhlasových vlnách a tato tradice, kterou sem přinesly zahraniční rozhlasové stanice – české redakce BBC, Deutsche Welle a Hlasu Ameriky, a především pak Svobodná Evropa – a kterou umožnil rozvíjet Český rozhlas, má v českém rozhlasovém éteru navždy místo.

Radko Kubičko, komentátor ČRo 6

Foto Karel Michal a archiv