|
|
Abys nám tam duševně nezakrněl
Nedožité osmdesáté narozeniny Olgy Havlové (11. července
1933–27. ledna 1996), první dámy obnoveného demokratického
Československa, připomene Český rozhlas Vltava. Stane se tak v
neděli 14. července ve 20.00 v cyklu Schůzky s literaturou v
koláži z knižně vydaných dopisů pojmenovaných po adresátce či
odesilatelce – Dopisy Olze, Dopisy od Olgy.
Dopisy dnes už notoricky spojované se jménem Olgy Havlové byly
více než jen soukromou korespondencí a setkávat se s nimi je o
to zajímavější, že jejich vydání původně nebylo plánováno.
Vězeň Václav Havel využíval svých dopisů jako jediné možnosti
intelektuálního pohybu a kontaktu s vnějším světem.
Jak napsal literární historik Martin C. Putna, „Václav Havel
proměnil dopisy manželce ve filozofický traktát o hlubším
rozměru vězeňské zkušenosti, o niterném prožitku tajemného
řádu světa a o pocitu odpovědnosti, jež plyne z tohoto
prožitku. Dopisy Olze črtají filozofickou etiku odpovědnosti
pro vězení, pro disent – a obecněji pro dobu a společnost
neetickou a neodpovědnou.“
V dopisech ale paradoxně o Olgu vůbec nejde. Řečeno s Putnou:
„Pokud čtenář v textu Dopisů Olze nesleduje jen tok Havlových
myšlenek, ale i ‚provozní‘ informace kolem nich, může vytušit,
že reálný kontext, v němž dílo vznikalo, byl ve skutečnosti
složitější: že Dopisy Olze nebyly tak docela monologem.“ Před
třemi lety vydala Knihovna Václava Havla knihu Dopisy od Olgy,
která tento, veřejnosti dosud neznámý, aspekt Havlovy vězeňské
korespondence rozkrývá.
Na začátku vězeňského pobytu jsou ještě Havlovy dopisy
manželce orientované na praktické informace a úkoly. Posléze v
létě 1980 se jejich charakter proměňuje. „K úvahám,
formulovaným velmi abstraktním jazykem, mu Olga, tedy osobnost
velké vnitřní síly a přirozené inteligence, avšak spíše
‚konkrétního‘ zaměření, nemohla být adekvátním partnerem.
Místo ní však nastupuje jiný korespondenční partner. Dopisy
jsou adresovány Olze – ale ten, kdo odpovídá na jejich
myšlenkový obsah, kdo je protějškem v dialogu – je autorův
bratr Ivan,“ vysvětluje v knize Dopisy od Olgy Martin C.
Putna. Ivan Havel se vlastně do korespondence pouští již se
záměrem Václava na dálku intelektuálně stimulovat a podnítit
ho ke psaní reflexivního charakteru. „Tak se mi zdá, že se
opět po nějaké době budu muset věnovat korespondenci s Tebou,
abys nám tam duševně nezakrněl,“ napsal bratrovi v dopise z
15. června 1979.
Schůzky s literaturou připravované k poctě Olgy Havlové se
tak, podobně jako dopisy, zaštítí jejím jménem, avšak nabídnou
přesah do tématu samotného.
Tereza Adámková, spolupracovnice ČRo
Foto Bohdan Holomíček |
