|
|
Ostravské barvy (skoro) všecky
Multižánrový festival Colours of Ostrava je už několikátý
rok poslem nejméně dvou dobrých zpráv. Ta první zní: I v
Česku se dá uspořádat přehlídka s objevnou dramaturgií a
neskončit ve vězení pro dlužníky. Ta druhá je ještě
optimističtější: Lidé chtějí nové tváře a neotřelou hudbu.
Obojího se jim i mezi 17. a 20. červencem dostane, co oči a
hlavně uši ráčí.
Zdánlivě v nesouladu s předchozími řádky může znít, že
jedním z headlinerů letošního ročníku je držitel Řádu
britského impéria a několika cen Grammy, už pětašedesátiletý
zpěvák Robert Plant. Jenže někdejší frontman Led Zeppelin
rozhodně nepřipomíná nejmenované rockové zombies, v kapele
Sensational Space Shifters míchá africkou hudbu, hardrock,
trance, s pokorou se obrací k dřevnímu mississippskému blues
a právem zažívá další z vrcholů své kariéry.
Klasiků žánru si považuje i další z festivalových taháků,
třiatřicetiletá francouzská písničkářka Zaz. Pro její
smyslný chraplák, holčičí rozpustilost a neokázalé
vystupování ji už v začátcích připodobňovali k Edith Piaf,
byť ji samotnou prý vzrušovali spíš Bob Marley, Serge
Gainsbourg a Bobby McFerrin. Zpěvačka, která Ostravu dobyla
už před dvěma lety, prodala jen svého debutového alba na dva
miliony kusů a daří se i její loňské kolekci Recto Verso.
Rozezpívat stadiony dokážou také američtí MGMT, kapela, jež
v roce 2007 albem Oracular Spectacular elektrizovala celý
svět. Písně The Youth, Kids nebo Time To Pretend sice zněly,
jako kdyby se pinkfloydovský ztracenec Syd Barrett stal
tajně členem Beach Boys, ale na tuhle retro notu leckdo rád
slyšel. O to překvapivější je, že v dalších letech se
skupina rozhodla spáchat komerční sebevraždu a dnes hraje
hudbu dost vzdálenou svým hitovým počátkům.
Výčet zvučných jmen nadcházející přehlídky by mohl
pokračovat, ale byl by vlastně proti smyslu akce. Colours of
Ostrava není festival hvězd, ale objevů. Mohou se jimi stát
velští 9Bach, křížící emoce hlasů, harfy a elektrických
kytar (jejich čerstvé album Tincian je v katalogu brněnských
Indies Scope), stejně jako introvertní elektrofolková
písničkářka Emilíana Torrini, jejíž loňská novinka Tookah v
souladu s tvorbou slavnější krajanky Björk vzdává hold
zvukům přírody a elfí magii svého rodiště. Zvlášť tahle
Islanďanka s italskými kořeny se bude v areálu bývalých hutí
v Dolních Vítkovicích skvěle vyjímat...
Milan Šefl, hudební publicista |
