Číslo 43 / 2014.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s operním pěvcem.
Štefanem Kocánem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

Belulino znamená krásno

Před čtyřmi lety se měla v Chrančovicích na severním Plzeňsku bourat zchátralá kaplička. Pět minut po dvanácté, když už byl bagr téměř na cestě, se ale podařilo demolici zastavit. Peněz na opravu moc nebylo, a tak každý z místních řemeslníků pomohl tím, co uměl. Když pak obnovenou kapličku přijel vysvětit sám plzeňský biskup František Radkovský, zrodil se nápad v činnosti pokračovat a vzniklo občanské sdružení Belulino.

Prázdné a zdevastované kapličky v širokém okolí Chrančovic mají dnes nejen opravenou fasádu a střechu, ale uvnitř i nové sošky, obrazy nebo vyřezávané kříže. Radoslav Vichnar při práci v dílně.

„Belulino je slovo z esperanta a vyjadřuje duchovní krásu,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů sdružení, Radoslav Vichnar. „Chceme chránit historické a kulturního dědictví v oblasti severního Plzeňska, především přispívat k obnově stavebních památek – kostelů, kaplí, božích muk. Pořádáme ale také kulturní akce, koncerty v líšťanském kostele nebo divadelní představení.“
Radoslav Vichnar je duší Belulina i jeho hybnou manuální silou. Sám vlastníma rukama opravil už pěknou řádku památek v okolí. Je to ten typ člověka, který bez práce nemůže být. V mládí se vyučil kuchařem, ale během svého života se nevěnoval jen své původní profesi. Dělal řadu let v hutích a po revoluci začal podnikat, měl bezpečnostní agenturu.
Už od dětství ho to ale také táhlo k umění. Kreslil, maloval, ale zajímal se i o řezbářství a sochařství. Dnes se mu jeho výtvarné nadání a řemeslný fortel velice hodí. Sám zvládne obstarat jak stavební práce, tak umělecké řemeslo. Prázdné a zdevastované kapličky v širokém okolí Chrančovic tak nemají dnes jen opravenou fasádu a střechu, ale uvnitř i nové sošky, obrazy nebo vyřezávané kříže.
Soukromý život nemá Radoslav Vichnar zrovna jednoduchý. Před pár lety přišel při podnikání o veškerý majetek. Pak mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Vyléčil se, ale ještě v rekonvalescenci krátce po sobě prodělal dva záchvaty mrtvice. Vzpomíná, že právě ve chvílích bezmoci na nemocničním lůžku si skutečně uvědomil smutnou relativitu pachtění po penězích a naopak hodnotu dobrého díla, které po člověku zůstává. Opravy památek mu pak pomohly zase na nohy. „Mám to jako rehabilitaci,“ říká a je rád, že může dělat to, co ho baví.
Radoslava Vichnara a jeho záslužné aktivity představí v sobotu 25. října v 18.30 na vlnách ČRo Dvojka nový pořad z cyklu Dobrá vůle.

Dominik Mačas, redaktor ČRo Plzeň



  Písničky Petra Skoumala
  Zpěvník Jana Buriana 
 
  Pohádkový svět Radiotéky
  Pořiďte si
 
  Člověk fotí člověka   
  Navštivte