|
Jak vyprávět příběh zvukem?
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (23. až
28. října) patří mezi největší události autorského
dokumentárního filmu ve střední a východní Evropě. Český
rozhlas zde už potřetí pořádá přehlídku Radiodokumentu –
poslechy těch nejzajímavějších rozhlasových dokumentů z
české produkce i ze zahraničí. A protože zastřešujícím
tématem letošního ročníku festivalu je „továrna“, zazní v
době jeho konání na Vltavě také dokument Marie Hammerich-Maierové
s názvem Mecenáš Karl Wittgenstein a jeho Poldi.
Díky Českému rozhlasu zavítali v minulých letech do Jihlavy
špičkoví tvůrci rozhlasových dokumentů jako jako Jens
Jarisch (Německo) nebo Alan Hall (Velká Británie). V
neformálních poslechových seminářích měli návštěvníci
možnost nahlédnout do jejich způsobu tvorby.
Natočte si dokument?
Rozhlasový dokument bude letos v Jihlavě hostem poslední
říjnový víkend – a kromě dvou poslechových seminářů je pro
zájemce připravena i tvůrčí dílna. Co nás tedy čeká? Aleš
Stuchlý a Vít Schmarc z Radia Wave chystají filmový exkurz
do skandinávského filmu a dokumentu. V české premiéře v něm
zazní i dánský rozhlasový dokument Lisbeth Jessen After The
Celebration/Efter Festen – Po oslavě, odkrývající reálný
předobraz kultovního filmu režiséra Thomase Vinterberga
Rodinná oslava. A protože dokument tentokrát nezazní v
éteru, ale „naživo“, ve festivalové kavárně Respekt Café,
budou si dokument moci návštěvníci vychutnat v originálu s
českými titulky podobně jako u filmu.
To, co spojuje oba dokumenty, zařazené na nedělní dopoledne
26. října, je fakt, že je jejich autoři natočili při pobytu
v cizí zemi: zatímco dánská česky mluvící autorka Brit
Plieštik-Jensen se ve svém dokumentu Anatomie jedné moravské
vesnice rozhodla proniknout do mikrokosmu malé vesnice mezi
svými novými sousedy ve vesnici Písečné na Vysočině, Jiří
Slavičínský svůj dokument Last Summer in Grand Bruit natáčel
v prostředí tradiční rybářské vesnice na pobřeží kanadského
Newfoundlandu. Kdysi nekonečná loviště tresky tu byla
zdecimována průmyslovým rybolovem a obyvatelé byli donuceni
svou vesnici opustit.
Pro všechny, kteří mají chuť poznat, co tvorba rozhlasového
dokumentu obnáší, nebo by jej rádi sami chtěli natočit, je
určen workshop nazvaný Jak vyprávět příběh zvukem?. Na
komentované audioukázky a tipy, týkající se způsobů
nahrávání, naváže praktické cvičení v terénu. Vyzkoušet, jak
lze mikrofonem zachytit realitu a vyprávět příběh, si do
Jihlavy můžete přijít i vy! Přehlídka rozhlasového dokumentu
se uskuteční v jihlavském Respekt Café v prostorách
Hanáckého divadla v sobotu 25. a v neděli 26. října. Program
najdete na: rozhlas.cz/vltava/dokument.
Továrna na webu
Zastřešujícím tématem letošního ročníku Mezinárodního
festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava je „továrna“.
„Továrna je pro nás mnohovrstevnatou metaforou dnešního
světa i znakem, který ukazuje, jak se naše společnost za
posledních sto dvacet let proměnila,“ rozvíjí záměr letošní
koncepce ředitel festivalu Marek Hovorka a pokračuje:
„Byl-li konec Rakousko-Uherska dobou zakládání muzeí a
období první republiky budováním škol, jsou znakem dnešní
doby právě nově projektované tovární haly, skladiště a
nákupní centra. Skutečnost, že majitel zmíněné továrny již
nebydlí naproti ní či ve stejné zemi, ale často ve
vzdálenosti tisíců kilometrů nebo přímo kdesi v daňových
rájích, je zajímavým fenoménem, který proměňuje jeho vztah k
vlastním zaměstnancům i roli vlastní firmy v daném místě.“
Na portálu Vltavy vzniká speciál, ve kterém si bude možné
poslechnout audia několika „industriálních“ dokumentů, které
v posledních letech v Českém rozhlase pro pořad
Radiodokument vznikly. V době konání jihlavského festivalu
to bude – i ve vysílání – repríza dokumentu Marie Hammerich-Maierové,
která se se zaměřila na životní příběh dravého podnikatele,
ale i mecenáše a sběratele Karla Wittgensteina. Repríza
dokumentu s názvem Mecenáš Karl Wittgenstein a jeho Poldi
zazní v rámci Radiodokumentu ve středu 22. října (více v
dalším článku na této stránce).
Eva Nachmilnerová, dramaturgyně
Foto Michal Bureš, Jiří Plieštik
a Eva Nachmilnerová
Mecenáš a jeho Poldi
Osobnost, jež vybudovala jeden z nejmocnějších ocelových
kartelů své doby. Mecenáš, který drahými zakázkami
podporoval progresivní mladé umělce vídeňské secese.
Velkorysý sběratel umění. Milovník zabijačkových hostin.
Šikovný, neústupný a vytrvalý manažer. Tvrdý a bezohledný
podnikatel. Nelítostný otec a sobecký manžel. Obdivovaný
společník. Kdo byl Karl Wittgenstein (1847–1913)? Napoví
pořad, který Český rozhlas Vltava vysílá 22. října v 21.45 v
rámci Radiodokumentu.
Syn asimilovaného židovského obchodníka z městečka Gohlis u
Lipska se jako malý přestěhoval s rodinou do Vídně. Už jako
dítě utekl ze školy a skončil na policejní stanici. Později
bez vědomí rodičů odcestoval do Ameriky a byl rok nezvěstný.
V New Yorku se protloukal jako barman nebo kormidelník.
Spořádaný a zabezpečený život vídeňské buržoazie ho nelákal.
Když jej však švagr pozval do ocelárny na Teplicku, aby
projektoval tovární halu, vypracoval se rychle do pozice
provozního ředitele. Oženil se s dcerou židovského
obchodníka Leopoldine Kalmusovou. Poté, co dravými
obchodními metodami získal průlomový patent na výrobu oceli
a založil v Kladně vlastní ocelárnu, vyzdobil firemní logo
Poldinou podobiznou. Poldi Kladno se stala základním kamenem
ocelového impéria, jemuž Wittgenstein vládl až do roku 1897.
Průmyslový magnát a sběratel umění Karl Wittgenstein šel
nekompromisně za úspěchem. Holdoval darwinismu a pohrdal
slabými. S Poldi měl osmi dětí, tři synové si dobrovolně
vzali život. Jméno Wittgenstein proslavili nejmladší synové:
světoznámý filozof Ludwig Wittgenstein a věhlasný jednoruký
pianista Paul Wittgenstein.
Maria Hammerich-Maier, autorka dokumentu |
|