|
|
Zámek jako Chýše
Chýše je zvláštní název pro zámek. Klidně by se dalo napsat i
chatrč. A tento zámek ještě před pár lety vlastně takovou
chatrč připomínal. Navzdory tomu je teď ozdobou Karlovarského
kraje.
„Při pohledu na zámek vidíte, že to je překrásná novogotika,“
rozplývá se jeho majitel Vladimír Lažanský. „Vojtěch Ignác
Ullmann, který vypracoval v polovině 19. století plány
poslední přestavby, se tu nechal inspirovat anglickou pozdní
gotikou, ale i raně renesančními italskými vzory.“
 Právě
novorenesančním portálem vstupujeme na zámecké nádvoří,
kterému vévodí stará lípa. „Vladycké sídlo je tady v Chýších
doloženo už z 12. století, konkrétně k roku 1169,“ říká můj
průvodce a z rukávu sype další data a jména. Na počátku 14.
století tu Odolenovicové založili první gotický hrad. Pozdně
gotickou podobu mu vtiskl Burian z Gutštejna a dal tak grunt
všem dalším přestavbám. Ta první přišla za Lobkoviců. Hrad se
proměnil na renesanční zámek, který pak po čase barokně
přestavěli Michnové z Vacínova. O dnešní, novogotické podobě
zámku jsme už mluvili...
„Půdorys zámku je nepravidelný čtyřúhelník, jednoduše proto,
že už Burian z Gutštejna jako stavitel musel respektovat tvar
břidlicového ostrohu, na němž se stavělo,“ vysvětluje inženýr
Lažanský. „I v dnešním zámku se nám jeho pozdně gotické sídlo
dochovalo beze změn ve sklepích. A navíc památkáři během
stavebně historického průzkumu zjistili, že téměř devadesát
procent zdiva dnešního zámku je zdivo pozdně gotické!“
Po kamenných schodech sestupujeme do sklepení, kde bývalo
hradní vězení včetně hladomorny a později v dobách o poznání
klidnějších zase vinné sklepy. Nahlížíme do dvacet metrů
hluboké studny, z níž kdysi vedla tajná chodba (dodnes ji
prozrazuje portálek pár metrů pod námi). Mimochodem, tehdejší
hrad byl hradem vodním; tam, kde se dnes rozkládá zámecký
park, býval velký rybník.
Pak už vstupujeme do reprezentačních místností, takzvaného
piana nobile, které tu je trochu netradičně v přízemí. „Ve
vstupní místnosti do zámecké expozice ukazujeme pár smutných
fotografií, jak vypadal zámek ještě na počátku roku 1996,“
říká Vladimír Lažanský. Zatímco si snímky se zájmem prohlížím,
vypráví o zestátnění a odvozu veškerého mobiliáře, o tom, jak
tu bylo ředitelství lesů, pak internátní zemědělské učiliště a
nakonec škola v přírodě. Nikdo nic neopravoval, zámek chátral:
„Postupně se tak stal stavebně-technickou havárií a zámecká
zahrada džunglí a divokou skládkou.“
Devastace trvala až do února 1996, kdy zámek Chýše koupil
společně se svou manželkou současný majitel, spřízněný s
manětínskou větví Lažanských, a začal jej dávat dohromady.
Dnes jsou hotové fasády a interiéry v přízemí, tedy ono piano
nobile. „Nad námi je největší vzácnost na zámku – nástropní
malba od Petra Brandla z roku 1699,“ zastavujeme se pod
klenbou s výjevem, na němž je králi Davidovi přinášena hlava
zavražděného syna krále Saula. „Je to unikátní dílo zejména
proto, že Petr Brandl nebyl freskař. Technikou al seco
namaloval za svůj život v Čechách jen dvě práce. Tato jediná
se dochovala.“
Prohlížíme si pánský kabinet i letní zámeckou jídelnu,
vybavené uměleckými díly a starožitným nábytkem. Asi nejsem
sám, na koho nejvíc zapůsobí největší místnost na zámku,
vrcholně barokní štukový sál, který zdobí portrét Gabriely
Demeterové. Slavná houslistka bydlela na zámku půl roku, když
se chystala na důležitá zahraniční turné po Spojených státech
a po Japonsku.
Na chýšském zámku si nezapomeňte prohlédnout ještě expozici
připomínající zdejší pobyt Karla Čapka. Ten v rodině působil
po ukončení univerzitních studií jako preceptor, tedy domácí
učitel dospívajícího Prokopa Lažanského. „Tady na zámku
pobýval od 1. května do konce září 1917,“ upřesňuje můj
hostitel. Skončeme ale jinou zajímavostí o chýšském zámku.
„Nedávno jsem si uvědomil,“ říká, „že toto panské sídlo bylo
vlastně po celou svou historii v majetku českých šlechtických
rodů. A to není příliš obvyklé!“
A ještě vzkaz pro jazykové zvídavce: název zámku i obce je
možné psát jak krátce Chyše, tak dlouze Chýše.
VÁCLAV ŽMOLÍK
Foto Vladimír Lažanský
(Článek vznikl pro pořad Po Česku, který vysílá ČRo
1
vždy v neděli v 10.50.) |
