|
Fotograf ulice Viktor Kolář
Viktor Kolář je fotografem města, ze kterého utekl až za oceán
a do kterého se po pěti letech zase vrátil, protože nemohl
jinak. Jeden z nejlepších českých dokumentaristů si zamiloval
město, ve kterém se před šestašedesáti lety narodil a v němž
stále žije – Ostravu. Je to láska, která očima přešla do
srdce, a tak Viktor Kolář Ostravě odpouští, ba dokonce na ní
obdivuje právě to, kvůli čemu někteří z města se špatnou
pověstí prchají či prchali, co je děsilo, čemu nerozuměli.
Vztah charizmatického fotografa a jeho města je založen na
hlubokém pochopení a bezbřehé toleranci. Jenom za těchto
podmínek, ať už fotíme cokoliv či kohokoliv, je možné udělat
dobrou fotku.
V pětidílných vltavských Osudech (od pondělí 5. listopadu, ČRo
3 – Vltava, 11.30) vypráví Viktor Kolář o svém dětství, o
rodičích. I tyto velmi rané vzpomínky se v jeho podání mění v
plasticky vystupující obrazy.
Se všemi detaily, s atmosférou, ba dokonce snad i s vůní.
Fotograf,
který se většinu svého života mlčky osamocen toulá zákoutími
města, aby zachytil v černobílé podobě vteřinu nenávratně se
řítící do minulosti, má podivuhodný dar vyprávění. Jako by si
dokázal svůj vlastní život promítnout před hledáčkem
fotoaparátu. Jako by dokázal běžící film kdykoliv zastavit,
stisknout spoušť a snímek zvětšit tak, že do něj téměř můžeme
vstoupit. A tak z něj jako v rodinném albu vystupují důležité
milníky klikaté cesty: matčino rodiště Dolní Dubňany, otcův
ostravský fotoateliér, Vítkovický fotoklub a první výstava,
emigrace, Manitoba, Toronto a tvrdý návrat do komunistické
reality, kde kromě zkoušeného a zkroušeného města nachází svou
další lásku – výtvarnici Martu.
V roce 1991 získal Viktor Kolář cenu nadace Mother Jones v San
Francisku, cestoval po Spojených státech, pořádal přednášky.
Od roku 1994 je pedagogem na Katedře fotografie pražské FAMU,
kde v roce 2000 získal docenturu. Jeho fotografie vystavují
prestižní galerie po celém světě, je autorem několika knižních
publikací. Nejpopulárnější je patrně titul Ostrava – obležené
město, kde Kolářovy fotografie souznějí s verši Jaroslava
Žily. Ve známost vešla také díky zděšení, které vyvolala u
magistrátních úředníků, z jejichž popudu vznikla. Zdálo se
jim, že Ostravu viděnou objektivem Viktora Koláře by raději
měli tajit. Ostravané i hosté Ostravy měli naštěstí jiný
názor.
U rozhlasového mikrofonu jsme si s Viktorem Kolářem povídali
mnoho hodin v ateliéru jeho ženy Marty.
Venku se pomalu stmívalo a my jsme popíjeli červené víno.
Škoda že to nikdo nevyfotil.
Eva Lenartová, redaktorka ČRo Ostrava
Foto repro |