|
|
 Dokáže
nás vyburcovat už jen násilí?
Čtvrtek 24. ledna, ČT 2, 23.20
Americký film Klub rváčů si rychle získal pověst novátorského
díla, které posunuje nejen hranice divácké snesitelnosti, ale
také přináší varovnou výpověď o temných pudech harašících v
naší civilizaci. Co vše se dovíme? Mysl i city jsou již tak
otupené, že k uvědomění sebe sama člověk potřebuje mohutný,
nejlépe bolestivý impuls. Taková je prvotní idea tajně
zakládaného společenství Rváčů – lidí, kteří až ve fyzickém (a
hlavně sebezraňujícím) utrpení nacházejí úlevu.
 Avšak
budování nových struktur, nezávislých na těch dosavadních,
dokonce osvobozujících, s sebou nese vážné nebezpečí: zneužití
nikoli nepodobné hrůzným orwellovským vizím zfanatizovaného
společenství, destruktivního a potírajícího jakoukoli
individualitu. Tato dvojsečnost jako by se odrážela na osudech
vypravěče příběhu (Edward Norton), provázeného zprvu
charismatickým přítelem (Brad Pitt), uvádějícím lákavou utopii
do života. Až příliš pozdě si hrdina uvědomí, že se jedná o
dvě stránky téže – jeho – osobnosti, mezi nimiž ta negativní
postupně získává vrch.
Režisér David Fincher (jako prvotřídní stylista, jenž si
pohrává s relativitou lidského poznání, zaujal již svými
předchozími filmy – třetím dílem Vetřelce, mysteriózními
thrillery Sedm a Hra) buduje někdy až zmatečný příběh sice v
okázalém designu, ale jinak zůstává poplatný tezovitým
proklamacím. Ani objevný není: například motiv otupělosti,
překonávané jen šokem, zpracoval již před lety snímek Crash.
Co tedy přinesl?
Téměř halucinační zpodobnění příběhu, utopeného v setmělých,
zdevastovaných prostorách. Kamera je v neustálém pohybu, v
ostrých střihových výměnách i plavném obhlížení zkoumá dějové
zvraty, vniká do nejjemnějších podrobností: hned v úvodních
záběrech jakoby prostupuje jednotlivými vrstvami pokožky nebo
stavebními segmenty domu. Všimneme si několika nápaditých
scén, třeba té, v níž se protagonista před zraky nic
nechápajícího šéfa zbije do krve... Klub rváčů přináší
znepokojivou výpověď, která i po již několikátém televizním
uvedení jistě může vyvolat vášnivé debaty.
Jan Jaroš, filmový publicista
Foto archiv |
