|
|
 Jan
Halas,
publicista
Neschopnost dorozumění a jak z toho ven
Asi jsem naivní a někdo zasvěcenější mne poučí, že přemýšlím o
nesmyslech. Trápí mne mnoho věcí, jedna záležitost však velice
intenzivně. Sleduji totiž, zvláště na politicích, jejich
neschopnost dorozumění. Ta totiž tkví nejen v diametrálně
rozdílných názorech na uspořádání světa (to je samozřejmě
normální), ale také, a podstatně, na jejich neschopnosti
vzájemně komunikovat. Jednoduše řečeno – neumějí mluvit ani
poslouchat. Absence umění formulace vede pak ke zploštění
jazyka do primitivních floskulí, které nic jednoznačně a
srozumitelně nevyjadřují. Nazval bych to babylónským syndromem
v rámci jednoho, původně košatého, jazyka. Problém, o kterém
mluvím, se zcela jistě neprojevuje jen u politiků.
Příčiny tohoto stavu se určitě skládají z mnoha faktorů a
v krátkém článku je doslova nemožné je všechny vyjmenovávat.
Už jsem o tom psal a jistě budu psát ještě mnohokrát. Příčinu
vidím v tom, že většina z nás není schopna zorganizovat svůj
čas. Nic nestíháme! Nestíháme ani poslouchat rozhlas (tedy
samozřejmě to, co se rozhlasem dá nazvat), natož zajít do
divadla, na přednášku nebo do kostela. Rozhlas samozřejmě není
všelék, je to ovšem užitečný pomocník, vhodný k léčení této
civilizační choroby.
Na rozhlasových festivalech a jiných podobných akcích jsem se
zúčastnil mnoha veřejných poslechů. Obvykle na ně byli
přivedeni středoškoláci, tedy sedmnácti nebo osmnáctiletí
mladí lidé, kteří se často (jak jsem vyrozuměl z jejich
vzájemných hovorů) s něčím takovým setkali poprvé v životě.
Byli viditelně zaskočení, po chvíli však soustředění a
ukáznění. Otevřel se před nimi nový prostor, o jehož existenci
neměli nejmenší tušení. Člověk podvědomě napodobuje to, co jej
obklopuje. Když jej obklopují samé blbosti, pochopitelně
blbne. Nasává do sebe jazykové zhovadilosti jako houba, halí
své tělo do nepohodlných a zdraví škodlivých nesmyslů, chová
se jako orangutan vybavený zábavnou pyrotechnikou a golfovými
holemi. Záleží samozřejmě na inteligenci každého jednotlivce.
I tu je však nutné kultivovat. Zmínění politici mají často
okrášlená jména zepředu i zezadu akademickými tituly a
poslechněte si je...
Konečně se dostávám k možná naivnímu nápadu, inzerovanému
v první větě. Inspiroval mne k němu poznatek z posledních
měsíců. V každé trafice i samoobsluze dostanete dnes velice
levná DVD s kvalitními filmy. Nešlo by připojit k novinám i CD
s vybranými rozhlasovými literárně-dramatickými pořady?
Radioservis je vydává a patří mu za to patřičný dík. Malé
náklady však zvyšují ceny. Masovost by je, stejně jako
v případě DVD, podstatně srazila. Z vlastní zkušenosti vím, že
by to přivítala spousta řidičů a vůbec lidí na cestách. Ve
světě to funguje. Třeba i některý politik by si mohl tímto
způsobem krátit cestu za svými voliči a zároveň si kultivovat
svou pošramocenou češtinu. Nebylo by to hezké? |
