|
|
 Viktor
Preiss opět v roli tazatele
Druhý díl knižní podoby rozhlasových rozhovorů Viktora Preisse
Báječný svět 2 (Mladá fronta) se od prvního liší osobnostmi u
mikrofonu – přináší jiné životní a profesní osudy a s nimi i
nové myšlenky. Dikce je však obdobná. Knížce dala opět
konečnou podobu redaktorka ČRo 2 – Praha Jitka Škápíková,
která o rozhovory pečovala také v rozhlase.
Preiss pokládá kolegiální a přátelské otázky – však si zas
vybral lidi, jichž si váží a které má rád. Jde pod povrch
věcí, nalézá kontexty, které by tazateli, jenž nezná uměleckou
profesi zblízka, možná unikly. Každý rozhovor je uveden hutným
souhrnem tvorby zpovídaného a kratičkým portrétem z pera
Viktora Preisse, jenž otvírá pomyslné dveře k rozhovoru. Tyto
drobné eseje, které obsahují vedle osobního pohledu i
obecnější úvahy o umělecké tvorbě, jsou vstupní branou
k charakteru rozhovoru samého. Preiss v roli publicisty
nepomíjí celkovou profesní dráhu partnera dialogu, spíš se
však soustřeďuje na jedno či dvě základní témata, jimž pak
věnuje hlavní pozornost. Třeba Gustav Oplustil mluví o
proměnách (televizní) zábavy, Blanka Bohdanová o svém
malování; s Jiřím Bartoškou či Jiřím Novotným Preiss uvažuje,
proč se herec „chytí“ jiné, byť příbuzné profese; Michal
Pavlata prozrazuje, jak snášel úděl „výborného neznámého
herce“, Martin Hilský přibližuje fenomén Shakespeare, Dušan
Klein vypráví, jak se mu dařilo vyhýbat normalizačním tématům
a co se mu přece jen podařilo prosadit...
Rozhovory netěkají, neroztékají se k bezbřehosti. Otázky jsou
inspirativní a nevtíravé, nikoliv „všeználkovské“, byť
tazatel stále zůstává zasvěceným partnerem; a hlavně –
nechávají rozsáhlý prostor pro fakta i reflexe. Odpovědi jsou
často vlastně také vytříbeně formulovanými malými eseji, ale
zároveň z nich dýchá atmosféra vzájemné důvěry a upřímnosti.
Pohled do duše tazatele i tázaných patří k nejcennějším
přínosům každého z dialogů i knížky jako celku.
Agáta Pilátová,
publicistka |
