|
|
Vidalův příběh „odpadlíka“ Juliana
Prozaik, esejista a dramatik Gore Vidal (vlastním jménem
Eugene Luther Vidal, narozen 1925) patří k nejplodnějším
americkým autorům 20. století. Debutoval roku 1945 románem
Williwaw, v němž čerpal ze zkušeností z námořní služby za
války. Později vystupoval jako kritik americké společnosti
(romány V žlutém lese, Město a sloup), i když je jeho kritika
neujasněná a roztříštěná. I když v dalších letech svůj
tematický záběr rozšířil, zůstalo jeho základním tématem
zobrazení lidské společnosti na pozadí dějinných událostí.
Monumentální podoby nabyla série jeho rozsáhlých románů
z historie Spojených států (Washington D. C., Skandální život
Aarona Burra, Lincoln, Impérium a Hollywood). Je rovněž
autorem několika úspěšných divadelních a televizních her a
několika svazků pozoruhodných esejů.
 Otázky
společenské a politické promítl Vidal i do vzdálenějších dob:
v románu Julianus (1964, česky 1992) zpodobnil životní příběh
posledního potomka flaviovské dynastie Juliana. Císař Flavius
Claudius Julianus vládl římské říši jen dva a půl roku a
zemřel během válečného tažení proti perské říši ve věku
dvaatřiceti let. Přesto vešel do dějin jako jedna
z nejpozoruhodnějších postav antického starověku: stál na
konci epochy helénismu a v jeho úsilí udržet a obnovit
pohanské kulty se zračí především snaha zachránit
helénistickou kulturu tváří v tvář dravě nastupujícímu
křesťanství. Když se dvacet let po jeho smrti pokouší řecký
filozof Libanios podle císařových zápisků rekonstruovat jeho
život, je Julianus stále ještě považován za nepřítele říše.
Vidalův román je širokým obrazem politické moci, síly, která
se stává zhoubnou v rukou tyranů, ale jejíž degenerující vliv
se nevyhýbá ani vládcům osvíceným, pokud je absolutní. Život
muže, jemuž se dostalo přídomku Apostata, Odpadlík, se stal
předlohou pro řadu literárních děl (Ibsen, Vrchlický,
Merežkovskij, Machar). Edward Gibbon Juliana ve svém
monumentálním díle Úpadek a pád říše římské označil za
největšího z pozdně antických císařů, srovnatelného s vládci,
jako byli Caesar, Augustus či Marcus Aurelius.
Dvanáctidílnou dramatizovanou četbu na pokračování z překladu
Jiřího Hanuše připravil a režii má Tomáš Vondrovic, účinkují
Petr Pelzer, Michal Pavlata, Jiří Langmajer, Hana Kofránková a
Jan Vlasák. Od úterý 6. května vysílá ČRo 3 – Vltava, vždy
v 18.30.
Petr Turek, redaktor ČRo 3 – Vltava
Foto Jarka Šnajberková |
