|
|
 Ivan
Němec,
publicista
O podivných vztazích v podivné soutěži
Spisovatel Jaroslav Rudiš si za posledních pět šest let získal
pevné místo v české literatuře nejen jako romanopisec – se
spoluautorem Petrem Pýchou dobývají svými dramaty i naše
divadelní scény. Za drama Léto v Laponsku obdrželi v roce 2006
Cenu Alfréda Radoka a jejich další hra nesoucí název
populárního songu Strange Love se ocitla v nominaci na tutéž
cenu v roce 2007, kdy měla premiéru v Činoherním studiu Ústí
nad Labem. Tato černá komedie prošla rozhlasovou úpravou
dramaturgyně Kateřiny Rathouské a v režii Aleše Vrzáka měla
pod stejným názvem v červnu premiéru na stanici Vltava.
Hra vypráví příběh skupiny lidí – účastníků soutěže, kteří se
sjeli do odlehlého hotelu, v němž agentura organizuje soutěžní
kvíz, jehož vítězem se stane ten, kdo prokáže nejlepší
znalosti o legendární kapele Depeche Mode. Hrstku soutěžících
tvoří typově výrazně odlišné postavy. Ludvík (Igor Bareš),
zarytý fanda středních let, který „depešákům“ zasvětil celý
život a ví o nich kdeco, kontrastuje se starším Jaromírem
(Ladislav Potměšil), milovníkem folku a country, který se do
soutěže přihlásil hlavně kvůli vztahu k Mileně (Vilma
Cibulková), zralé ženě, bránící se přibývajícím létům právě
svým zarputilým fanouškovstvím. Mladou dvojici fandů
představuje frajerský Michal (Matěj Hádek) a Vanda (Jana
Stryková). Ve společném prostoru a v nezvyklých situacích se
postavy postupně obnažují a začnou mezi nimi probublávat nejen
nové vztahy, ale i problémy a konflikty, během nichž se ze
skořápek vyklubává skutečné ego každého z nich. Mladé dvojici
se rozpadne láska nahlodaná nevěrou, největšímu odborníkovi na
Depeche Mode se zhroutí celý svět, když ze soutěže vypadne,
zkrátka každý musí svým způsobem vykouknout zpoza své masky.
Autorům „černé komedie o posledním fanouškovi Depeche Mode
v Československu“, jak zní podtitul Strange Love, nelze upřít,
že umějí dobře napsat postavy. Dokáží využít různé stylové
vrstvy jazyka, včetně nejrůznějších slangových výrazů a
opakujících se jazykových klišé způsobem, který živé
charakteristice figury významně poslouží. S tím souvisí i
jejich smysl pro zachycení detailu, komediální nadsázku, vtip,
ironii a sebeironii, schopnost vykreslit spíše dílčí situace a
scény na úkor celku. V průběhu dramatu totiž poutají více
jednotlivé obrazy než celek. Bavíme se například při skvěle
vystižené atmosféře soutěže, kterou organizuje asistentka
Claudie (Barbora Poláková) a moderuje hvězda seriálu Hornyk
(Václav Neužil) způsobem a jazykem tak autentickým, že se
málem ohlížíme, zda jsme nezapomněli vypnout televizor. Na
straně druhé však stále čekáme, kudy se bude hra ubírat dál,
kam vyústí Strange Love, ona podivná láska a podivné vztahy.
Určitý pohyb nastává v dramatu až v poslední třetině, když
jsme předtím takřka čtyřicet minut vnímali pouze jednotlivé
scény, v jejichž nepřetržitém sledu se skrývá nebezpečí, že se
posluchač na okamžik „vypne“ a pak se v proudu začne topit.
Jestliže k tomu nedošlo, pak na tom má značnou zásluhu režisér
Aleš Vrzák, jenž jednotlivé role obsadil zkušenými herci,
které dokázal vést tak, aby bohatě odstíněný jazyk hry
zazníval v promluvách přesně emocionálně vyhraněných, a proto
i lidsky nesmírně přirozených.
Přesto však Strange Love Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše
zůstává jako celek svou nevyrovnaností „strange comedy“. |
