|
Pohled
do „české“ školní džungle
Filmy ze středoškolského či vysokoškolského prostředí
nacházely v cizích i našich kinech vždy vděčné obecenstvo. Ať
to byla slavná americká Džungle před tabulí Richarda Brookse
z roku 1955 podle literární předlohy Evana Huntera, jímavá
story Sbohem, pane profesore s Peterem O‘Toolem nebo
nejnovější Třída Francouze Laurenta Canteta, kde hráli
studenti sami sebe a která vyhrála Zlatou palmu na letošním
festivalu v Cannes.
Diváci mají zkrátka filmy o profesorech a jejich vypečených či
jinak nepovedených studentech rádi. Pamětníci si možná
vzpomenou na řadu domácích filmů, natočených před druhou
světovou válkou – od Vančurova studentského dramatu Před
maturitou (1932) až po několik populárních veseloher,
inspirovaných študáckými příhodami z knih Jaroslava Žáka.
Patří mezi ně například Škola základ života, Cesta do hlubin
študákovy duše nebo Studujeme za školou, které vznikaly na
počátku okupace.
Na tuto tradici se snažil navázat i český film režiséra Josefa
Pinkavy z roku 1964 Neobyčejná třída. Jde o adaptaci
stejnojmenné literární prvotiny Danielle Duškové, která
vycházela na pokračování v časopise Mladý svět a zaujala
neotřelým pohledem na generaci středoškoláků. Josef Pinkava
byl nucen vzhledem k filmové zkratce některé autorčiny motivy
vypustit, přesto se mu ale podařilo natočit zábavný pohled do
zákulisí nejvyšší třídy dvanáctiletky, kde zažívají studentky
humorné i vážné chvíle ovlivňující jejich další životní kroky.
Snímek uvede v neděli 14. září ve 14.55 stanice ČT 1.
Jana Podskalská, publicistka
Foto Ateliéry Bonton Zlín |