|
|
 O
(ne)úspěšných výpravách
Vzájemné sbližování komerční a veřejnoprávní obrazovky mívá
obvykle podobu kvartálních recidiv pokusů České televize
ukousnout si větší díl z diváckého koláče. Pevnost prostoduché
víry, že toho lze dosáhnout bez ústupků a podbízení se nižším
pudům publika, přitom bývá až dojemná. Změny na televizní mapě
pokrytí diváckých zájmů však nejsou vyloučeny ani z iniciativy
druhé strany. Výpravou do krajin s dosud výhradně
veřejnoprávní působností se po prázdninách překvapivě
přihlásila Nova.
Po nedávné komerčně úspěšné zteči a přizpůsobení klasického
„dietlovského“ seriálu vlastním potřebám, se rozhodla zkusit
štěstí v žánru solitérních televizních dramat. Odhadovat po
odvysílání první z dvanácti Soukromých pastí, jak dopadne celý
projekt, by bylo předčasné. Už první, kterou scenáristka a
režisérka Lenka Wimmerová nazvala Něžný vetřelec, naznačila,
že posun od pásové výroby směrem k tvorbě nemusí ani v případě
komerční televize zůstat navždy tabu. Pomineme-li zavedenou
daň v podobě fotogenické exkluzivity kulis, měli diváci
příležitost shlédnout až nečekaně věrohodný a působivý příběh
mladé ženy, která musí zvolit mezi vysněnou prací a
mateřstvím. Kvalitativní rozdíl v přístupu názorně dokládá
proměna hereckých výkonů. Zejména Tatina Vilhelmová a Libuše
Šafránková v rolích dcery a matky předvádějí téměř antitezi
figurkaření, které suverénně vládne dosavadní dramatické
produkci obou komerčních televizí.
Šanci, že podobné angažmá může být pro herce víc než pouhou
příležitostí k vylepšení rozpočtu, svým způsobem potvrzuje i
další z poprázdninových „nováckých“ dramatických novinek –
série Kriminálka Anděl. Pokus o domácí podobu současné
detektivky s kolektivním hrdinou, poučený jak někdejším
Pitavalem z velkého města, tak desítkami zahraničních vzorů,
sice zatím občas troskotá na snížené schopnosti scenáristů
vyfabulovat nosnou zápletku a zvěrohodnit psychologii a
jednání postav, přesto je příslibem do budoucna. Solidní,
řemeslně zvládnuté komerce, k níž mohly (a měly) patřit
detektivky z rodu Kriminálky Anděl, je v nabídce všech
tuzemských televizí pořád málo.
Tradiční výzvou děděnou na Nově už téměř patnáct let je touha
stvořit původní sitcom. Nejnovější Comeback je důstojným
pokračováním Nováků, Hospod, Policajtů z předměstí, či jak se
jmenovala všechna dosavadní novácká fiaska utrpěná na
strastiplné cestě k vytouženému cíli. Skutečně pozoruhodná je
na nejnovějším utrpení na pokračování snad jen umanutá
neochota další generace žertéřů pochopit základní princip
fungování všech úspěšných sitcomů. Bez suverénně zvládnutého
umění zkratky, gradace, a především neutuchajícího přívalu
pointovaných slovních a situačních gagů, mohou populární herci
poulit oči a šklebit se sebevíc (výkon Tomáše Matonohy je
v tomto směru téměř na hranici fyzických možností!) a
playbacková klaka může třeba zbořit studio, přesto nemá žádný
smysl se do ničeho podobného vůbec pouštět. Příležitost ke
konfrontaci se sitcomovou klasikou v podobě Primou
reprízovaných Přátel či aktuálními Ajťáky na obrazovce České
televize je nemilosrdná.
Jan Svačina, publicista |
