|
|
 Příliš
decentní chlebíčky
Nové album Bratří Ebenů Chlebíčky (vyd. Sony BMG) se už měsíce
vyhřívá na předních příčkách oficiálního českého albového
žebříčku, v sousedství komerce typu Abby, Madonny či Lucie
Vondráčkové. Stejně zarytě však jeho titulní skladbu týden co
týden nominuje na vrchol hitparády alternativního Radia 1
publikum, které se jinak produktům s visačkou
„nejprodávanější“ vyhýbá pořádným obloukem. Nic nového pod
sluncem – ebenovské písničky jsou oblíbenou kratochvílí
nejširšího auditoria přinejmenším od poloviny devadesátých
let, kdy se matematik Kryštof, herec Marek a hudební akademik
David albem Tichá domácnost vymanili z původní, čistě
folkařské škatulky.
Příčinu tohoto v českých poměrech nebývalého posluchačského
konsenzu hledejme v mimořádné písničkářské inteligenci zpěváka
a skladatele „bratrstva“ Marka Ebena, jehož hudební talent lze
bez váhání označit za přinejmenším rovnocenný mimořádnému daru
kultivovaného průvodcovství pořady rozličných, především však
zábavných ambicí. A právě o Markovy nápady, rovným dílem
textové a muzikantské, se opírá také v pořadí čtvrté album
souboru, které vychází šest let po jeho dosud nejlépe přijaté
nahrávce Já na tom dělám.
Chlebíčky od poetiky ani typického zvuku Bratří Ebenů nikam
neutíkají, lidé za své peníze obdrží přesně to, co očekávají:
písně nostalgické, humorné, milostné, satirické i parodické,
nové i divadelními prkny prověřené, vždy veskrze smířlivé či
smířené. Odpovídající je i hudební doprovod: nedělní pohodou
vonící klavír a dechy zlehka doplňují elektrická kytara a
rytmika v podání poloviny Mišíkovy kapely ETC..., jež od
předposlední desky vyztužuje bratrskou souhru i na koncertech.
Výsledkem je decentní album pro ty, kteří toho v hudbě už moc
nehledají – kromě nevtíravosti, profesionality a chytrého
humoru. Zmíněné hodnoty Ebenové garantují, a přestože k nim
narozdíl od předchozí desky nepřidávají nic navíc, patří
jejich novinka k tomu lepšímu, co v české populární hudbě
letos vzniklo.
Milan Šefl |
