Číslo 40 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se zpěvákem.
Vladimírem Mišíkem.

 


 

 

 

 

 


 



Ve svých pamětech František Bašík otevřeně líčí také sexuální dozrávání mladého muže v době před sto letyVyučil jsem se u Kafků

Neobvyklým příspěvkem ke kafkovskému bádání a zároveň poutavým svědectvím o životě a práci obyčejných lidí v době před sto lety jsou paměti Františka Xavera Bašíka (1878–1963). Desetidílnou četbu na pokračování z nich odvysílá stanice Vltava (od pondělí 29. září, vždy ve 20.00).

František Bašík se od roku 1892 učil příručím v obchodě krátkým zbožím Hermanna Kafky. Vzpomínky na tříleté učednické období umožňují nahlédnout do všedního života v obchodě a současně i do života rodiny Kafkových. Obojí tehdy totiž spojovala společná adresa – Celetná ulice číslo 3 v Praze. Ze vzpomínkového vyprávění vystupuje coby „duše obchodu“ sympatická osobnost Julie Kafkové, spravedlivý, i když přísný šéf Hermann Kafka – a také malý, zvídavý Franz.

Teprve v roce 1994 se srovnáváním rukopisu Bašíkových pamětí s Kafkovými životopisnými údaji ukázalo, že postava malého Frantíka Kafky je totožná se spisovatelem Franzem Kafkou. Přesto první úryvky otiskl literární měsíčník Host až v roce 2001. Ukázky z Bašíkových pamětí totiž vyvolávaly pochybnosti, zda nejde o mystifikaci. Hlavním důvodem byl bezpochyby fakt, že Bašík při psaní vzpomínek v letech 1940 až 1943 nic nevěděl o pozdější literární slávě svého svěřence, takže jeho „mladý Kafka“ byl jen epizodní postavou na okraji zcela jiného osudu.

Kromě tohoto nevšedního civilního pojetí mladého Franze Kafky jsou ale Bašíkovy paměti pozoruhodné i jako autentický dokument o každodenním životě a práci obyčejných lidí, učňů, prodavaček, příručích a podomků. Podávají tak barvitý obrázek života v Praze na konci 19. století. Zachycují mimoděk národnostní spory a animozity, je v nich poměrně otevřeným způsobem vylíčeno i sexuální dozrávání dospívajícího chlapce a posléze mladého muže na přelomu 19. a 20. století.

Od roku 1895 působil František Bašík jako účetní v továrně na svíčky v Mladé Boleslavi. Také vzpomínky na tuto životní etapu přinášejí množství zajímavých informací o sociální situaci nižších společenských vrstev. Jsou svědectvím o zrání šikovného mladého muže toužícího po sociálním vzestupu a materiálním blahobytu.

Četbu na pokračování z Bašíkových pamětí připravila v Českém rozhlase Plzeň autorka článku. V režii Miroslava Buriánka účinkuje Martin Stránský.

Petra Kunová, redaktorka ČRo Plzeň



  Jak to vidí Ivan Kraus
   Fejeton
 
   Příliš decentní chlebíčky

    Pořiďte si
 
   Rok 1938 - bitva o vlny
   Téma