|
|
 Věra
Nosková, spisovatelka
2009 bez závislých a závislostí
Nějak to přežij. Děvče, držme se! Hlavně se nezhroutit.
Sejdeme se, až se ten blázinec přežene – stálo často v
prosincových mailech. Nechala jsem si pro sebe provokativní
informaci, že se zhroutit nemůžu, protože neslavím tehdy, když
se podle kalendáře správně slavit má, ale jen když mám
nadstandardní radost ze života a na ejchuchu tedy energii a
chuť – z takové výstřednosti bývá totiž zaražená i přítelkyně,
která už o mně leccos ví. Konečně tedy leden, další nový rok.
Bývá zpodobňován jako rozesmáté mimino, letos má ale spíš
podobu sedřené herky, která táhne náklad problémů z roku 2008.
Silvestrovské střepy a zbytky po pyrotechnice zameteny,
dozvuky kocoviny odezněly... Úřady opět fungují, světla
přibývá, stroj společnosti se rozběhl – pondělí až pátek, od
do – s lidmi na svých místech. Komplikovaný motor ekonomiky je
ovšem zadřený, neviditelnou rukou trhu třese Parkinsonova
nemoc. Vysokopodnikatelé, manažeři, spekulanti, bankovní domy
přicházejí o miliony a miliardy ve všech měnách světa, lidé o
střechu nad hlavou a práci, která je držela nad vodou. Ale
najde se i radost z toho nadělení – komunisti se uculují,
jejich předpoklad; čím hůř pro lidi, tím líp pro nás, má podle
nich novou šanci se naplnit.
My individualisti věříme, že jedinec dokáže neuvěřitelné věci,
dokonce i změnit svět. Což bohužel momentálně potvrzují
především zločinci s bílými límečky v čele se sedmdesátiletým
investorem a bývalým šéfem akciového trhu Američanem Bernardem
Madoffem, který podle všeho zpronevěřil padesát miliard dolarů
(téměř bilion korun). Podvod byl jednoduchý až k pláči,
spočíval na masivním lhaní a systému zvaném letadlo.
Má pravdu MUDr. Karel Nešpor, český bojovník se závislostmi,
když se domnívá, že to, co předvedli manažéři a bankéři
zodpovědní za hroucení ekonomiky má stejné kořeny jako
patologické hráčství? Je za většinou utrpení a neplech
závislost? Jedno je jisté, světu – lidem prošustrované peníze
chybí. Hroutí se podniky, rostou počty nezaměstnaných,
bezdomovců, množí se zoufalství a beznaděj, chudoba.
K nadstandardní radosti ze života bude letos, zdá se, málo
příčin, zato k přemýšlení víc. I když to není moje starost a
nic nezmůžu, patřím k pošetilcům, kteří si v duchu modelují
ideální společnost – jak ji regulovat a přitom dopřát
jednotlivcům co nejvíc svobody? Jak ji uspořádat, aby dobře
fungovala a nedevastovala přírodu, zvýhodňovala dobré činy a
dobrou práci na úkor hrabivosti, podvodům a parazitizmu? A jdu
ještě dál – snivcům je vše dovoleno – jak by vypadal svět bez
závislostí na alkoholu, nikotinu a dalších drogách, na
ideologiích, moci, hazardních hrách včetně těch, kde padají do
nicoty miliardy dolarů? K novému roku si lidé navzájem často
štědře přejí i to, co se nemůže naplnit. Připojuji se k těm
lehkomyslným gratulantům a přeji sobě a všem život bez
závislostí. |
