|
|
Hudba a architektura 555 metrů nad mořem
Stanice Vltava se v sobotu 4. dubna soustředí během celého dne
na Poličku, město ležící na Vysočině v nadmořské výšce 555
metrů, především kvůli Bohuslavu Martinů, tamnímu
nejslavnějšímu rodákovi. Ovšem nejen to: speciální vydání
pořadu Víkendová příloha bude věnováno procházce městem.
Historik umění Rostislav Švácha a ředitel Městského muzea a
galerie David Junek přiblíží poličskou moderní architekturu
inspirovanou národním rondokubistickým stylem, purismem či
funkcionalismem.
 Narození
Bohuslava Martinů na věži poličského katolického kostela je
pro zahraniční milovníky hudby i profesionální hudebníky vždy
znovu překvapivou informací. Není na světě asi jiného
skladatele, který by dostal do vínku podobný vklad – ať už je
informace o otci ševci a pověžném a o rodině tísnící se ve
světničce nad městem jen kuriozitou, nebo podnětem pro hlubší
existenciální úvahy o vlivu dětských dojmů na pozdější
prožívání světa.
Genius loci a Martinů
Avantgardní architekti meziválečných let zaútočili z pozice
pocitů civilismu proti nákladné a nabubřelé vznešenosti
v architektuře. Rondokubismus stejně jako kubismus je českým
příspěvkem do pokladnice evropského kulturního dědictví. Ve
dvacátých letech byly v tomto stylu ve městě postaveny
pozoruhodné obytné domy navržené Václavem Fléglem. Z téže doby
je i Tylův dům. Z poloviny třicátých let pochází například
funkcionalistický evangelický kostel, dílo pražského
architekta Bohumíra Kozáka. Klíčovým poličským architektem,
autorem Masarykovy základní školy a řady dalších významných
budov včetně zajímavé vlastní vily, byl Bohuslav Šmíd, do roku
1948 majitel místní stavební firmy. „V podtextu našeho pořadu
bude ale stále přítomný Bohuslav Martinů, jehož život a hlavně
hudba se významně podílejí na geniu loci města,“ slibuje autor
pořadu Jiří Kamen.
Na odpoledne Vltava chystá publicistický pořad, který
muzikoložka Lucie Berná nazvala Zdejší náš rodák poličský –
Bohuslav Martinů a jeho skladby inspirované Poličkou a okolím.
Připomene skladatelovu korespondenci s domovem, prázdninové
pobyty v rodišti i dobové úryvky z místních novin nebo jeho
vzpomínku na Poličku psanou v Paříži. Při té příležitosti
zazní Hymnus ke sv. Jakubu nebo skladba Borová, nesoucí jméno
obce, kam Martinů chodíval na návštěvy do rodiny evangelického
faráře. V Poličce v podstatě prožil prvních třiatřicet let
života, až do roku 1938 se sem pravidelně vracel a napsal zde
stovku skladeb, tedy plnou čtvrtinu svého díla. Hudba Martinů
počínaje Otvíráním studánek a Vynášením smrti a konče
rozvernou suitou z Kuchyňské revue prostoupí vysílání po celý
„poličský“ den.
Umělcův odkaz
 Polička
se o uznávaného rodáka zajímala ještě za jeho života. Roku
1934 o něm muzejní spolek uspořádal malou výstavu. Sestra
Marie pak věnovala muzeu první materiály týkající se provádění
bratrova díla. V roce 1945 už měl skladatel v Poličce „své“
náměstí, byla obnovena jeho rodná světnička a Martinů sám
vyslovil souhlas s tím, aby jeho jméno nesla i hudební škola.
Za komunistického režimu, zvláště zpočátku, upadl ovšem jako
„kosmopolita“ v nemilost. Okolnosti už mu ani nedopřály návrat
ze Západu do vlasti. Do Poličky byly až dvacet let po smrti
převezeny ze Švýcarska jeho ostatky. V sedmdesátých letech
město také zpřístupnilo Památník Bohuslava Martinů.
V sobotu 4. dubna Polička otvírá za významné pomoci evropských
financí Centrum Bohuslava Martinů. Umělcův odkaz přiblíží
formou nové, moderněji pojaté interaktivní expozice. Další
část expozice je pak věnována historii města a třetí sklářství
na Horácku. Umístění muzea v budově bývalé chlapecké měšťanské
školy, kam Martinů chodil, dává příležitost zpřístupnit nejen
bývalý divadelní sál, kde až do roku 1929 zkoušeli a hráli
poličtí ochotníci, tedy i jeho otec, ale také rekonstruovat
dobovou školní třídu. V prostorách Centra je vedle výstavního
sálu rovněž audiovizuální sál, archiv a badatelna. I tyto
specializované služby se tak dostanou na novou kvalitu.
Poličské fondy totiž uchovávají nejednu vzácnost.
Nutnost rekonstrukce
Na otevření nového zařízení v Poličce naváže v rozhlasovém
vysílání odpolední beseda o životě a hudbě Bohuslava Martinů i
o kulturních, vzdělávacích a vědeckých podnětech očekávaných
od existence Centra. Bude vysílána živě z poličského Tylova
domu, stejně jako následný koncert Kvarteta Martinů a Karla
Košárka.
„Jméno Bohuslava Martinů je pro jubilejní roky 2009 a 2010
dominantou kulturního dění a cestovního ruchu u nás,“ říká
starosta města Jaroslav Martinů, jen shodou okolností
skladatelův jmenovec. Věž poličského kostela sv. Jakuba je
nyní ovšem nepřístupná, kryje ji lešení. Ochoz je v kritickém
stavu, narušená statika vyžaduje opravu. Město jedná
s biskupstvím a doufá ve finanční pomoc od státu. Zásadní
etapa rekonstrukce by měla teprve proběhnout. Není proto
bohužel vyloučeno, že lešení může být na věži nejen v srpnu
při 50. výročí skladatelova úmrtí, ale i napřesrok.
Petr Veber, vedoucí Redakce vážné hudby, ČRo 3 – Vltava |
